Přejete si? {EruRi + EruRiRen}

-3-

,,Nečeká šéf na svou kávu? Možná byste měl jít nejdřív za ním" zeptal jsem se starostlivě.
,,A na Vás čeká Petra, ale je pravda, že na ni čeká skoro třičtvrtě hodiny...Nechcete mu ji zanést Vy? A tykejte mi prosím" řekl zatímco si pročítal papíry.

,,I ty mi tykej, ale nejsem si jist zda to zvládnu" začervenal jsem se.
,,V pořádku, zaklepej a počkej na vyzvání, pozdrav a řekni mu, že tě poslal Eren, dones mu kávu na stůl a odejdi. On ti dost možná nebude ani věnovat pozornost a kdyby se ptal, kdo jsi a co mě zdrželo tak mu řekni o těch papírech. Pochopí to" řekl rychle a ukázal na další dubové dveře, které byly za jeho stolem vedle akvária.

Polkl jsem a vydal se ke dveřím. Vzal jsrm kávu a dvakrát zaklepal.
,,Dále" uslyšel jsem hluboký mužský hlas a mě vyskočila husina. Zaváhal jsem než jsem vzal za kliku a vešel dovnitř.

Za mohutným- také dubovým- stolem seděl vysoký blonďatý muž v černém obleku. Jeho modré oči byly upoutány na listy papíru v jeho ruce a nevěnoval mi žádnou pozornost. Cítil jsem se v jeho přítomnosti ještě menší než jsem, a proto jsem tam jen tak stál a koukal na něj.

Bohužel jsem si neuvědomil, že tam jen tak stojím už nějakou tu chvíli a on ke mně zvedl svůj pevný a pronikavý pohled.
,,Přejete si? Eren mě neobeznámil, že bych dnes měl mít nějakou schůzku" podíval se na mě zaskočeně.

,,Ne, to ne. Eren mě poslal s vaší kávou" zakroutil jsem hlavou a položil mu kávu na stůl.
,,No konečně. Co mu tak trvalo a proč posílá Vás?" byl mírně podrážděný a já se pod jeho rázným hlasem trochu přikrčil.

,,Omlouvám se, je to moje chyba. Vrazil jsem do něj a vylil vaši kávu, takže musel udělat novou a ještě mi musí dát razítko na papíry z účtárny. Proto sem poslal mě" omluvil jsem se.
,,Oh, Vy musíte být ten nový účetní, že? Ackerman" řekl už trochu mírněji a já se narovnal. Jsem rád, že nerozebírá tu nehodu.
,,Ano, to jsem já" usmál jsem se.

,,Erwin Smith, těší mě" stoupl si a podal mi ruku.
,,Levi Ackerman, také mě těší" překvapeně jsem mu podal ruku. Jeho stisk byl tak pevný jako jeho postoj. Nikdy jsem nepotkal tak charismatického muže, nedivím se, že je šéfem této firmy, kdo jiný by se do jejího čela hodil víc než pravě on?

,,Jsem rád, že jsem Vás poznal, pane Ackermane, ale teď když mě omluvíte..." posadil se a já uviděl kolik papírů na podepisování tu má. Pochopil jsem, řídit firmu není jen tak.
,,Chápu, také mám práci. Naschle" otočil jsem se a až teď, když jsem nebyl uchvácen vznešeností toho muže, mě uchvatila majestátnost jeho kanceláře. Myslím, že vybavení této kanceláře bylo desetkrát, ne-li stokrát, dražší než vybavení mého vlastního bytu.

S pocitem jak malý oproti němu jsem, jsem vyšel z jeho kanceláře. Eren stál u zrcadla a uvazoval si čistou kravatu na- už převlečenou- košili.
,,Vše šlo dobře? Papíry jsou na stole. Měl by sis pospíšit, už bude čtvrt na čtyři" řekl mi Eren a otočil se na mě.

,,Jo, vše v pořádku. Děkuji"
,,Dobře...víš říkal jsem si jestli bys někdy nechtěl se mnou-" nenechal jsem ho domluvit. Vzal jsem papíry a pospíchal ke dveřím.
,,Promiň, Petra na mě čeká. Musím jít!" křikl jsem na něj, než jsem svižným krokem opustil jeho kancelář.
...

Ňuf😊

Jak jsem slíbila tady to je😍snad udělá radost😘

🌈Natálka🌈