Přejete si? {EruRi + EruRiRen}

-23-

,,Naaaaaah" zaskučel jsem bolestně po první ráně opaskem přes můj holý zadeček. Silně jsem stiskl čelisti a snažil se nerozbrečet, když přišla další rána. Znova jsem hlasitě vykřikl, tentokrát se strefil jen na pravou půlku.

Chvilku jsem dostával rány na jednu stranu a chvíli zase na tu druhou, ale nebylo to jen po zadku, zbičované jsem měl i stehna. Ani nevíte jak neskutečně to štípalo a pálilo.

,,Neeeeeeeeeehhh!" zakřičel jsem bolestně a první slzy mi vytekly z očí. Ten bastard mě šlehl ze spodu po koulích. Dal jsem nohy rychle k robě a nejraději bych se sesunul k zemi, jenže on mě stále držel za ruce.

,,Řekl jsem stůj pevně" postavil mě zpět na nohy a ty mi i roztáhl.
,,A-a-ale o ničem takovém řeč nebyla a j-já..." snažil jsem se uklidnit svůj splašený dech a říct mu, ať už to nedělá. Jenže jsem byl přerušen.

,,Pššššššt...je to přeci trest" zašeptal a páskem jemně přejížděl po mých intimních partijích. Lehce mě jím poklepával a já kňučel, sice to nebolelo, ale pokaždé, když dotyk pásku zmizel, tak jsem sebou škubl v očekávání další nemilosrdné rány.

,,Kurvaa!" zaklel jsem při další ráně a mé tváře opět zvlhly pod mými slzamy. Třepal jsem se a odmítal znova roztáhnout nohy, už ne.
,,Roztáhnout!" přikázal mi tak nemilosrdně a hrubě, až se mi z toho zatočila hlava.

Zavzlykal jsem a zakroutil hlavou.
,,Ne!...prosím, už dost..." vzlykl jsem. Ucítil jsem jak tlak vyvíjený na mé ruce a trup mizí. Padl jsem na stůl a nohy dal, co nejvíc k sobě.

Znovu jsem ucítil tlak, ale tento byl jiný, vyvíjel ho Erwin, který mě pod sebou zalehl.
,,Promiň, zlato...nechal jsem se unést a přehnal to" políbil mě na rameno a konejšivě se usmál. Taky jsem se usmál. Nedokážu se na něj zlobit.

,,Dobře..." řekl jsem jednoduše a čekal, až mě pustí. Naštěstí jsem nečekal dlouho.
,,Tvůj trest končí, můžeš jít" řekne mi.

,,A co ten zbytek?" zamračím se.
,,Je ti odpuštěno...vlastně jsi neudělal nic tak hrozného" pohladil mě ve vlasech, jak to tak normálně dělává.
,,A co odměna?" zeptám se pohotově.
,,Odměna za co?" zachechtá se překvapeně.
,,No za to...že jsem zvládl trest" koukal jsem se mu pevně do očí.
,,Nemyslím si, že to takto chodí" snažil se potlacit smích ,,co bys jako chtěl za odměnu?"

,,Dokonči můj trest" řekl jserm klidně a opřel se zády o jeho stůl. Teď už to Erwin nevydržel a vypukl v hlasitý smích.
,,To máš říct hned, když si to tak užíváš" pronese, když se trochu zklidní a utře si imaginární slzu od smíchu. Překřížím ruce na hrudi a jen s nějakým neurčitým povzdechem protočím oči

,,Pojď sem ty moje nadržená prdelko" usměje se a rozevře svou náruč. S nadšením mu do ní vletím a on mě obejme. Je mi s ním tak hezky, že bych jeho náruč nikdy neopustil, kdyby bylo po mém.

,,Co kdybychom se na všechny tresty a odměny vykašlali a prostě si spolu užili?" zašeptal do mých havraních vlasů. Opět mi z jeho hlasu naběhla husina a nezmohl jsem se na jediná slova, proto jsem jen souhlasně přikývl. Díky tomu jsem byl obdařen jedním z jeho nádherných, něžných úsměvů a jemným polibkem.
...

Ňuf😊

Když tak milujete ty hot kapitoly a napětí při čekání na další, tak tady to máte miláčci😘

🌈Natálka🌈