Přejete si? {EruRi + EruRiRen}

-19-

Ráno jsem vstal brzy a šel do práce dřív. Byl jsem zvědavý, jak ten obchod dopadne, ale hlavně jsem byl stále nejistý z té smlouvy.

V noci se mi z toho zdály divné sny, což bylo už tak divné, protože normálně sny nemívám. Zdálo se mi jak Erwinovi dělám sexuální hračku a jak se mnou zachází jako s otrokem. No a probudil jsem se nadrženej, takže jsem si před odchodem z domu musel dopřát další ledovou sprchu. Tentokrát však dobrovolně.

Dojel jsem do práce, musel jsem jet MHD, protože moje auto je stále zaparkované v podzemních garážích, jelikož jsem včera šel s Petrou pěšky.

Pozdravil jsem na recepci a vydal se do sedmého patra, kde se nachází má kancelář. Byl jsem tu mezi prvními, a tak jsem si v kanceláři trochu uklidil a zalil kytky. Tch, když se uklízečky flákají, tak to musím udělat za ně.

Když jsem douklízel, udělal jsem svou práci, kterou jsem během posledních pár dnů trochu zanedbával. Keith přišel před osmou a ještě mi vysvětlil pár věcí, se kterými jsem se snažil poprat. Než jsem se nadál bylo devět a já dohnal ten skluz ve kterém jsem byl včera.

,,Učíš se rychle. Včera se mnou mluvil šéf. Ptal se jak na tom jsi a já řekl, že to zvládáš dobře. No a tak zítra odcházím oficiálně do důchodu. Teď v tom budeš na vlastní pěst. Nebreč, vím že ti budu chybět" dokončil svůj monolog a utřel mi imaginární slzu.
,,Už bylo na čase" protočil jsem očima. Konečně budu mít kancelář pro sebe.

,,To je od tebe kruté...pomůžeš mi alespoň zabalit s poodnášet mé věci?"
,,Ne" odpověděl jsem mu s nezájmem a vyšel ze své kanceláře. Jsem rád, že vypadne. S dobrou náladou jsem vyrazil k výtahu.

Ve výtahu jsem zmáčkl čudlík s číslicí devět a vyjel nahoru. Pozdravil jsem ostrahu a vydal se ke kancelářím mých dvou milenců. Zaklepal jsem a na vyzvání vstoupil. Eren seděl za stolem a pil svou kávu.

,,Omlouvám se, ale pan Smith momentálně nikoho nepřijímá. Přijďte prosím později" odříkal svou naučenou frázi, aniž by zvedl pohled od hrnku. Podíval se na mě, až když jsem se zasmál.
,,Máš to dobře naučené" smál jsem se a došel k jeho stolu.

,,Pfff. Není to vtipné. Ten stereotyp mě ubíjí" postěžoval si unaveně. Vzal jsem jeho hrnek a napil se jeho kávy. Ble, na můj vkus moc sladké.
,,Možná bys nebyl tak unavený, kdyby jsi pil pořádnou kávu a ne tuto přeslazenou, sušenou břečku" vrátil jsem mu hrnek a on se uraženě napil.

,,Co potřebuješ, že jsi mě poctil svou přítomností?" mluvil stále nepříjemným tónem.
,,Jdu za Erwinem ohledně té spolupráce s tou firmou. Už ti sdělil nějaké informace?" zeptal jsem se ho. Zakroutil hlavou a vzal do ruky telefon, zmáčkl knoflík a chvilku bylo ticho.

,,Pane Smithe. Je tu pan Ackerman a dožaduje se schůzky s Vámi, sice ho nemáte v diáři, ale uděláte si na něj čas?" začal Eren mluvit do sluchátka rádoby profesionálně.
,,Nechci ho rušit při praci" zašeptal jsem, ale on mě přerušil zdvižením tužky. Musel jsem protočit oči nad jeho "profesionalotou".

,,Ano...dobře. Posílám Vám ho tam..." položil sluchátko a vážně se mi podíval do očí.
,,Pan Smith Vás očekává" řekl důležitě.
,,Děkuji, ale to nemuselo být" zasmál jsem se a vyšel vstříc dubovým dveřím.
...

Ňuf😊

Za chvíli přijde to co jsem tak dlouho slibovala😊tak prosím,jestě chvilku vydržte😘

🌈Natálka🌈