-29-

341 29 11
                                    

Nasedl jsem do auta a otevřenou bránou jsem vyjel na ulici. Mířil jsem si to rovnou do centra. I když jsem se snažil soustředit na řízení, mé myšlenky byly stále v tom domě a promítali mi události z posledních čtyřiadvaceti hodin.

Do reality mě vrátilo až skřípání brzd a troubení auta, které do mě málem vrazilo, když jsem světelnou křižovatku projel na červenou. Naštěstí to ubrzdil, takže jsme si oba mohli jet po svých. Úplně slyším jeho nadávky mířené na mou osobu.

V hlavě se mi zrodil scénář toho, jak do mě auto naráží a já upadám do bezvědomí, převezou mě do nemocnice, kde s obtížemi přežiju náročnou operaci, avšak upadám do kómatu. Erwin se to dozví a přijede za mnou. Úplně vidím jak u mě sedí a vše si vyčítá. Najednou se jako lusknutím prstu proberu, vše mu odpustím a žijeme spolu šťastně až na věky.

Wow. Horší klišé mě napadnout nemohlo. Za toto by mi režiséři béčkových filmů utrhali ruce. Ale abych pravdu řekl, přál jsem si, aby to byla pravda.

Najednou se mě zmocnila neskutečná touha v plné rychlosti najed do nějaké budovy a bylo by mi i jedno zda to přežiju či nikoliv. Až tak zoufalý jsem.

Naštěstí či naneštěstí, jak se to vezme, byly mé sebevražedné touhy potlačeny a já bez nějaké větší fyzické újmy dojel domů. Zavřel jsem se v bytě a rozhodl se celý dnešní den strávit se svým minibarem a je mi jedno, jestli se po mně bude v práci někdo shánět, obzvlášť pokud se bude jednat o mého "velkého šéfa".

Otevřel jsem láhev něčeho, co tu zbylo ještě po mém strýci, který však už nějakou tu dobu hnije v hlíně. Nalil jsem si do sklenky a trochu, jakoby mě to mohlo zabít, což vlastně mohlo, když to bylo po Kennym, jsem usrkl.

Nebylo to tak hrozné, a proto jsem se po třetí sklence vykašlal ma nějakou vychovanost a pil jsem rovnou z lahve.

Alkohol mě začal oblbovat a já začal přemítat o životě. Existuje na světě vůbec nějaký chlap, který by upokojil mé citlivé srdíčko? Nebo jsou všichni chlapi jen nadržený hovada?

Po hodinách usilovného přemýšlení jsem došel k tomu, že chlapi jsou kokoti, ženský kundy a já umřu sám, ale alkohol alespoň zapříčinil, že mi to bylo momentálně jedno. A nic mi nezabránilo usnout rozvalený na koberci v obýváku po prochlastaném dni.

...

Ráno jsem měl hlavu jako střep. No přiznejme se, že jsem včera nezůstal jen u jedné flašky. Normálně bych se ani neobtěžoval vstávat, ale nějakej inteligent se rozhodl mě probudit už v šest ráno.

Pokud jste hádali, že to byl Erwin, který se přišel omluvit a ujistit se jestli jsem v pořádku, tak jste byli hodně daleko od pravdy. Byl to Eren.

Ten zmrd poslal Erena, aby mě donutil jít do práce jinak mě vyhodí. Moje ego mi nechtělo dovolit takto se potupit a poslechnout, ale o tak dobře placenou práci bych už nikdy nezavadil, takže jsem musel polknout své ego a se sklopenou hlavou se vrátit do práce.

Samozřejmě, že jsem byl hned předvolán k šéfovi na kobereček.
...

Ňuf😊

Nemám co říct, tak snad jen vítam přeživší, co toto ještě čtou😶🙄

🌈Natálka🌈

Přejete si? {EruRi + EruRiRen}Kde žijí příběhy. Začni objevovat