Váš Hunger Games 2

16.Bez spojence

Další výstřel probudil Caitlin. Za chvíli měla mít hlídku. Teď měl hlídku Barry a pozoroval tmavou oblohu. Caitlin se posadila vedle něho.

,,První den a už nás je jen šestnáct."

Řekl Barry a Caitlin se ohlédla na jejich spojence. Pokud chce vyhrát, bude se jich někdy muset zbavit.

,,Kdo si myslíš, že zemřel teď?"

Zeptala se Caitlin a podívala se na Barryho, který pokrčil rameny.

,,Tak víme, že jedenáctý a druhý kraj je ze hry. Taky víme, že kluk z desítky a trojky jsou mrtví. Poté naše spojenectví žije, což znamená, že můžeme vyřadit první a čtvrtý kraj. Plus Edmunda z osmičky."

Barry znovu pokrčil rameny a Caitlin vzala do ruky jeden ze svých nožů a začala si s ním hrát.

,,Tipuju to na někoho z dvanáctky."

Řekla Caitlin a vrátila nůž do pouzdra u opasku.

,,Máš u konce hlídku."

Ještě dodala a poté se postavila s tím, že půjde ohlédnout okolí, když se vrátila, Barry už spal.
Když začalo svítat, první se probudila Eleanor a hned jí oko padlo na batoh, který patřil Cassie. Byly spojenci, ale Eleanor holce z dvanáctky, která šla do her dobrovolně rozhodně nevěřila.
Byla na pokraji rozhodnutí, když uslyšela dost nepříjemný zvuk. Prasknutí větvičky. Popadla meč, který ležel vedle ní na zemi a přitiskla ho k sobě.
V boji s mečem nijak moc nevynikala, ale bylo to nejpodobnější šermu, který ovládala dokonale. Meč jí připadal moc těžký.
Opatrně se postavila a dívala se směrem, kde se ozval ten zvuk.
Poté se stalo hned několik věcí naráz. Za prvé spatřila dvě postavy blížící se k ní, za druhé se Cassie probudila a za třetí ucítila, jak se pod ní zem posunula a ona ležela na zemi.
Poté zjistila, že Cassie pod ní posunula igelitový pytel a že se země nehroutí. A také že dva příchozí jsou Ian a Caleb.
Když Ian zaměřil na Cassie lehce se pousmál a Cassie začali rudnout tváře. Eleanor měla chuť jí z nějakého důvodu nafackovat. Možná proto, že se Cassie do Hladových Her přihlásila kvůli svému klukovi, ale komu na tom záleží?
Všichni splátci už byli vzhůru. Přesto ale několik splátců zůstávalo na místě.

,,Nikam nejdu."

Založil si Jason ruce na hrudi a probodával dívku před sebou.

,,Lily by nechtěla, aby si tu zůstal."

Řekla už asi po desáté Clarissa a nervózně přešlapovala. Splátce z jejího kraje se ale k odchodu taky moc neměl.

,,Říkala si, že jsou tu někde splátci, nebylo by lepší prostě jenom tady počkat? Mohli by jsme se lépe bránit."

Navrhl Patrick a rukou si prohrábl vlasy. Chyběla mu Lily a nikdy nesnil víc o tom, že by ji chytil za ruku.

,,A zemřít hlady nebo žízní?"

Zvedla Clarissa obočí. Dost se přemáhala, aby nevybuchla. Vždyť byla Lily jen obyčejná holka!!! Křičela na sebe v duchu.

,,Clarisso tak běž."

Řekl Jason a přejel si rukou po obličeji. Clarisse rudl obličej.

,,Jsme spojenci!"

Poté oddupala pryč. Patrick se za ní díval a pak se otočil na Jasona.

,,Ona se ještě vrátí."

Mezitím si Scarlet naplnila plastové láhve vodou. Slíbila si, že zabije Lunu. Za Fialku.
Postavila se a prohrábla si svoje zrzavé vlasy. Chyběla jí společnost. I když tichá.
Připadalo jí zvláštní, že ještě nenarazila na tolik splátců. Vždyť aréna nemohla být tak velká. To by nedávalo smysl. Přesto pochybovala.
Kopla do kamene na zemi a ozvalo se šplouchnutí. Scarlet se okamžitě přikrčila a pomalu se prodrala křovím. Byla u hranice mezi tropickým lesem a lesem mírného pásu.
Zpátky k Clarissa, která se opravdu k Patrickovi a Jasonovi vrátila. Na tváři jí visel omluvný výraz.

,,Ahoj kluci, hele já se omlouvám."

Když ji oba dva ignorovali, vytáhla láhev na vodu a lehce se usmála.

,,Přinesla jsem borůvky. Našla jsem je teda až v druhé polovině lesa, ale říkala jsem, že nejspíš budete mít hlad. Já jsem se najedla už cestou."

Jako na zavolanou Jasonovi zakručelo v břiše. Tak došel ke Clarisse a vzal si od ní láhev.
Když Theodor zaslechl výstřel, otočil se na Lunu, která stále bolestivě svírala obličej. Nečekala, že Scarlet bude tak silná.
Na krku měla obrovskou fialovo modrou modřinu, rty měla rozprskané, jak se do nich kousla při dopadu na strom a záda měla do krve sedřené. Léky ji bolest ještě zhoršily, takže už nevypadala jako robot na zabíjení.

,,Někdo zemřel."

Řekl Theodor unaveně, jakoby výstřel Luna neslyšela. Vzal do ruky láhev a přešel k ní. Přiložil ji láhev ke rtům a naklonil se blíže, aby zjistil, jestli Luna doopravdy pije.
A hned v tu dobu Luna vytáhla z pouzdra z opasku nůž a zaryla ho Theodorovi přímo do srdce.
Theodor pustil láhev a voda z ní začala vytékat na zem.
Luna vytáhla nůž z Theodorova srdce a dívala se, jak umírá.
Ozval se další výstřel a Laurel začala počítat. Čtrnáct žije a deset je mrtvých. Jeden den a jedna noc. Pohodila si batoh na zádech a cítila, jak jí teče pot po obličeji. Měla žízeň, ale nehodlala riskovat jít k hlavní řece. Hřbetem ruky si setřela pot z čela. Blíží se k cíli.

_________
Po dlouhé době zase přidání!!! A za chvíli nám začíná škola... No berte to z lepší stránky! Každý pondělí bude nová kapitola, takže nebude muset čekat měsíc (No jo šikovná Julinka).
Dneska jsem vám tam dala jednu nejasnou smrt, ale myslím, že vám to dojde. Komu by to nedošlo, bude muset počkat do další kapitoly;)). Jinak Luna nám prožívá bolest, takže už to nebude takový robot, ale STOP spoilovaní. Budete si muset počkat:))).
Ráda si přečtu, co si myslíte a papa