Váš Hunger Games 2

21.Poslední rozpad

Patrick se opíral o strom a díval se na východ slunce nad arénou. Bylo mu jasné, že tohle je poslední den. Poslední den v aréně nebo poslední den jeho života. A taky proto si užíval krásu východu slunce.
Když bylo slunce vidět celé, vstal a zašeptal tři jména. Jména jeho bývalých spojenců. Lily, Jason a Scarlet. Spojenci, kteří neuvidí poslední východ slunce v aréně. Protože nemůžou.
Došel ke stromu a udělal do něj sekyrou jeden zářez. Za Lily, dívku, kterou miloval.
Poté k němu přidal ještě jeden. Za Jasona, splátce, kterého považoval za kamaráda. A poté do stromu udeřil sekyrou potřetí, naposledy. Za Scarlet, dívku, která mu dala šanci a naději na výhru. Přemýšlel, jestli tam ještě dodělá zářezy za další splátce, ale ty neznal. Nevěděl, kdo jsou doopravdy.
Když byl se svojí prací hotov, sevřel sekyru v ruce pevněji a vydal se do lesa najít další splátce.
Edmund se rýpal v ohništi klacíkem. V noci ani na vteřinu nezavřel oko. Bylo to riskantní, když už se chystalo ke konci Her. Navíc jeho spojenci byli na hlídku nepoužitelní.
Lucy spala opřená o strom, rameno měla zavázané pomocí její bundy, kterou získala na začátku z Rohu Hojnosti. Měla lehce pootevřené rty a rozcuchané vlasy. Bunda přes noc ztmavla, což znamenalo, že je nasáklá krví.
Vedle Lucy spal na zemi na zádech Caspian. Kolem místa na noze, kde se mu zasekla Patrickova sekera měl rukáv ze svého obleku splátce. Rukáv se snažil zastavit krvácení, avšak Edmund ho musel každou půlhodinu na chvíli sundávat, aby Caspian mohl ještě někdy chodit.
Edmundovi se zavírali oči. Byl strašně unavený. To bylo špatně. Špatně na poslední den v aréně.
Položil klacek na zem a promnul si oči v pokusu se probudit. Když v tom uslyšel zašustění. Bylo tak tiché, že nešlo skoro slyšet, avšak tuhle noc Caspian nechrápal tak jako minulé noci. Takže si Edmund také užíval ticho.
Ale teď to ticho bylo narušeno a tak vstal a zatřásl s Lucy a Caspianem. Oba dva zmateně pomrkávali, v obličeji bolest.

,,Já nejsem zlá."

Zašeptala si Lucy pro sebe. Zdálo se jí o Cassie, splatkyni dvanáctého kraje. Pamatovala si její slova až moc dobře. Bodaly jako nůž.

,,Cože?"

Řekl zmateně Edmund a začal balit batoh. Caspian hned pochopil, co se děje a přitáhl si k sobě svůj batoh. Lucy byla jako v jiném světě.

,,Já nejsem zlá. Že ne?"

Řekla Lucy nahlas a Caspian se s pomocí Edmunda postavil. Edmund věděl, že by bylo nejchytřejší teď utéct, ale nemohl tady svoje spojence nechat.

,,Nebo snad jo?"

Zeptala se Lucy, které se zvedla sama pomocí stromu. Prohrábla si zdravou rukou tu koudel na hlavě a podívala se na svoje spojence.

,,Ne nejsi. Jsi skvělá."

Řekl Caspian, ale Lucy se zamračila. Bolest v rameni byla lepší než včera v noci.

,,Cassie McNylla řekla, že jsem zlá mrcha. Že si pro mě přijde Karma. A Edmund si taky myslí, že jsem zlá."

V hlase se jí odrážela naštvanost. Edmund ztuhl uprostřed pohybu. Cítil na sobě Luciin pohled.

,,Nejsi zlá."

Řekl, ale neznělo to moc přesvědčivě. Lucy vzala do ruky se zdravým ramenem svůj batoh a hodila si ho přes to jedno rameno.

,,Nevěřím ti. Lžeš."

Vyprskla na splátce z osmého kraje, který pro sebe tiše zaúpěl.

,,Bude lepší, když se nebudeme hádat."

Řekl jako odpověď a vydal se jako první na cestu. Byl naštvaný a tak nedával pozor. Za ním se ozval výkřik.
Rychle se otočil a uviděl Lucy, která měla ve svém zranění v rameni zapíchnutý nůž. Nůž držela splatkyně ze sedmého kraje. Clarissa White.
I když byl Edmund naštvaný, Lucy byla jeho spojenec. Odhodil batoh, vzal do ruky nůž a rozběhl se za Clarissou. Caspian se za ním s křikem belhal.
Avšak oba dva byli pomalý. Clarissa rychle vytáhla nůž a přejela s ním s Lucy po krku. Lucy se začala dávit a spadla na zem. Poté se přestala a ozval se výstřel. Splatkyně čtvrtého kraje byla mrtvá.
Oba dva zbylý splátci se na chvíli zastavili a pak se rozeběhli každý na jinou stranu. Clarissa za nimi neběžela. Teď měla jen jeden úkol. Najít a zneškodnit splátce z jejího kraje. Sedmý kraj byl jediný, který měl ještě oba dva splátce v pořádku. Rozběhla se pryč.
Caspian se pomalu belhal. Neohlížel se a snažil se nemyslet na svoji sestru, která teď byla mrtvá. Ale jeho myšlenky k ní stále ubíhaly. Nedával pozor na cestu a spadl do příkopu. Nohou mu pronikla ostrá bolest a on se silou kousl do jazyka, aby nevykřikl. V puse ucítil železnou pachuť krve. Na obloze spatřil vznášedlo.
Laurel se nerozběhla, když uslyšela výstřel. Zastavila se a rozhlédla se, aby spatřila vznášedlo. Poté se tam tím směrem vydala.
V ruce stále pevně svírala sekyru, když v tom do ní někdo vrazil. Oba dva splátci spadli na zem a Laurel se rychle přetočila. Spatřila splátcův obličej a její sekera se zaryla jejímu protivníkovi hluboko do srdce. Ozval se výstřel a Laurel utřela krev o její stehno.
Už zbývali jen čtyři splátci.

_____________
Další tajemná smrt. Tentokrát ale víte, kdo je vrah. No a máte to padesát na padesát, kdo je mrtvý. No nic... Asi vás nepřekvapilo, že o víkendu nevyšla tato kapitola... Protože nebyla napsána a já byla moc líná ji psát, takže minulý týden nic nevyšlo. Už nám zbývá asi jen poslední tři kapitoly. Tak a teď mi můžete sdělovat, kdo si myslíte, že vyhraje nebo komu fandíte. Já to samozřejmě vím...
No a jak se jinak máte. Jen druhý měsíc školy a já se cítím až moc vyčerpaná. I když ve velké části opakujeme to, co už jsme probrali v minulých ročnících, stejně to nechápu. Asi bych se měla učit, ale tak komu na tom záleží, když se jeden den vyhnu učení. Ono se to nějakým zázrakem napraví. Teda alespoň doufám.