Srdeční záležitost

25

Přijeli jsme domů a já si hned zalezla do pokoje. Lehla jsem si na postel a projížděla instagram. Nikde nic nového a zajímavého.

'Zítra pro tebe přijedu v půl 8, Ok? -H'

Koukla jsem na můj rozvrh a hodilo se mi to.

'Super. To se mi hodí. Děkuju moc. -A'

Nic víc už jsme si nepsali, takže jsem si zapla film a chystala jsem se jít spát.
Ještě než jsem usnula jsem napsala Mikeymu na dobrou noc.

Usnula jsem někde na začátku filmu.

****

'Crrr.... Crrr' Zazvonil mi budík a já nuceně vstala. Za pů hodiny tu bude Harvey, takže to mám tak akorát. Vyčistit zuby, obléknout se a připravit si věci do školy.

Jak jsem si naplánovala tak jsem to i tak udělala a zbylo mi ještě 10 minut. Dneska jsem byla docela rychlá.

Vyšla jsem před barák a sedla jsem si na lavičku, kde jsem čekala až Hrvy přijede.
Přijel během deseti minut. Nějak jsem se nasoukala do auta s berlema a vyjeli jsme.

"V kolik končíš?" Zeptala jsem se, protože po škole mám jet na sundání sádry tak abych nešla sama.
"No... Dneska nakonec v půl 1... Pročpak?" Odpověděl mi. "Jen tak, že by si se mnou mohl jet na to sundání sádry a pak bychom mohli něco podniknout. Kdyby jsi tedy chtěl..." Doufala jsem, že řekne ano, protože samotný se mi tam nechce a odpoledne nemám co dělat. Tančení mi začíná až od zítra... Takže vlastně i jemu, když na něj chce chodit taky.

"Půjdu rád, stejně nemám co dělat odpoledne. Tak něco zajímavého podnikneme. Mohli bychom třeba k nám." "Ráda." Usmála jsem se na něj i přesto, že se věnoval řízení.
Podíval se na mě taky a usmál se.

****

Cesta uběhla celkem rychle, když jsme si měli o čem povídat.
Ocitla jsem se před školou a belhala jsem si to ke skříňce. Měla jsem co dělat, přes ten nával co se hrnul do školy.

Málem jsem spadla, když do mě vrazil nějaký kluk. Zastavil se chytil mě a pořádně si mě prohlédl. "Promiň ... "
Omluvil se... Pozitivně se usmál a zase běžel dál. Kam všichni dneska tak spěchají? Celou dobu jsem nechápala dokud jsem nespatřila hodiny. Z ničeho nic bylo na hodinách za minutu osm.. No do háje.... Za minutu se do třetího patra nedostanu. Všichni pomalu z chodby vymizeli a já tu skoro zůstala sama. Skvěle.... Teď mám volné pole na to dostat se do třetího patra bez toho aniž bych se tu rvala s berlema.

****

Konečně jsem se dostala do třetího patra a vešla jsem do třídy. "Dobrý den, já se omlouvám, ale na chodbě bylo narváno tak jsem chvilku počkala než ty lidi odejdou a pak jsem musela dobelhat až do třetího patra...." Chtěla jsem pokračovat, ale učitel mě zastavil s tím, že to chápe a ať se jdu posadit dozadu kde je poslední volná lavice.

Usedla jsem do lavice a začla jsem poslouchat učitelův výklad. Sem tam jsem si zapsala nějakou tu poznámku, kterou nám diktoval a mě přišla důležitá natolik abych si ji zapsala.

Za pár minut po mém příchodu zazvonilo a já se připravila na další hodinu. Vyndala jsem si sešit na právo a pak jsem jen tak koukala do mobilu.
Všimla jsem si, že mi psal Harvey tak mu odepíšu.

'Stihla jsi to dobře?' Pan starostlivý.. Zasmála jsem se pro sebe a odepisovala jsem mu.
'Jasně, všechno dobrý. Co ty?'

....
Chvilku jsme si psali a pak začla další hodina.
Takhle to šli celý den.. Konečně skončila škola a já šla před školu, kde na mě měl Harvey čekat.

Seděl na lavičce ke mě zády. Přišla jsem co nejpotišeji k němu a zakryla jsem mu oči...
"Ann... " Zaváhal a já mu dala ruce z obličeje pryč. "No jo, kdo by taky jiný za tebou šel, že?" Utahovala jsem si z něj, ale on věděl, že je to sranda. Začal mi to vracet.
"Jedeme k tomu doktoru?" Zeptal se, kdyžuž jsme seděli v autě a já jen kývla."

Cesta byla hodně krátká, protože doktor od školy i mého baráku byl deset minut pěšky. Vystoupila jsem, pobrala jsem berle a kráčela jsem si to k doktoru.

****

Konečně jsem z ordinace vyšla bez sádry. Koukla jsem se zda nešel za mnou do čekárny Harvey, ale nikde jsem ho neviděla tak jsem šla ještě do lékárny, protože mi doktor předepsal nějakou mast, kdyby mě v tom trochu zabolelo.

"Dobrý den.." Pozdravila jsem a podala jsem ji předpis. "Dobrý den... Bude to 250 Kč..." Usmála se na mě a já vyndala peníze.

Odcházela jsem a někoho jsem málem vzala dveřma. "Promiň. Neviděla jsem tě." Usmála jsem se někoho malého klučinu, který si to jel za kamarádama na koloběžce.

"Konečně tady a jako nová." Zasmála jsem se a sedla jsem k Harveymu do auta. "Hele volala mi teď máma, že už nás očekává s jídlem." usmála jsem se na něj a nevím co mě v tu chvíli tak napadlo, ale měla jsem sto chutí mu dát pusu. Připomělo mi to jak jsem vždy jela někam s Mikeym a vždy když se na mě hezky usmál jsem mu dala pusu, on mě chytil za ruku a jeli jsme dál. S Harveym je to jiný. Jsme kamarádi a na tohle bych vůbec neměla myslet...

****

"Mami jsme doma.." Zakřičel Harvey na svou matku, když jsme vešli do chodby. Místo jeho mámy k nám přiběhl jeho pes. "O můj bože... Ten je nádherný.." Hned jsem se k němu měla, protože miluju psy. Vzala jsem si ho do náruče a šla jsem si s ním sednout na gauč.

"Jmenuje se Baron." (Jméno je vymyšlené...) "Pěkné jméno." Usmála jsem se a Baron hned běžel ještě uvítat Harveyho. Byli tak sladcí, že jsem si je musela vyfotit. Harvey si potom přesedl ke mě abych si taky mohla hladit Barona.

Baron utekl a my se na sebe podívali a začli jsme se smát... Harvey se začal přibližovat a já stuhla... Sakraaa..

**************************************************************************************

Tak je tu další kapitola po mega dlouhý pauze. Nebudu se tu vymlouvat, že je to kvůli škole nebo tak. Škola na tom má svůj podíl, protože byl teď rozjezd,hodně opakovacích písemek a bylo toho dost, ale nebyl nějak čas něco napsat. Doufám, že Vám to budu moci teď vynahradit.

Ann