Srdeční záležitost

→35

"Co tu děláte holky?" Vešel do místnosti Jack a my se na něj jen smutně usmály... "Snídani a co ty?" Odpověděla Car, protože stihla zareagovat dříve než já. "Taky. Co že jste tak smutné?" Jack je takový, že pozná snad vždycky všechno, ale dobře... Momentálně to asi nebylo tak těžké. 

"To kvůli vám kluci. Za chvilku zase odjedete a my tu zůstaneme samy." Jack si k nám stoupl a obě najednou nás objal. "Já vám budu psát, volat a posílat videa aby vám nebylo beze mě a těch netvorů nahoře smutno." Musela jsem se usmát protože mluvil legračním tónem. 

"Ty si trdlo Jacku. Budete nám chybět." Jack se na nás koukl smutně a na vážno řekl : "Vy nám taky.".  Tohle loučení bude opět těžké. Car s Jackem odešli a já šla dodělat snídani mě a Mikeymu. Než jsem stihla snídani dodělat tak Mikey sešel dolů. Objal mě kolem pasu a já míchala vajíčka. 

"Trvalo ti to tak jsem se přišel podívat zda se něco neděje." Dal mi pusu do vlasů a já se pousmála sama pro sebe. "Byla tady Car a Jack tak jsme si chvilku povídali. Nic se neděje." "To jsem rád." Otočil si mě a vyzvedl do vzduchu. Posadil mě na linku a začal mě líbat. 

Chvilku jsme se líbali dokud jsem neucítila něco, co se pálilo. "Mikey..." Snažila jsem se odtrhnout, ale Mikey to nedovolil. "Pálí se vajíčka.." To už mě pustil a běžel vajíčka odendat z linky. Celou dobu jsem se smála, protože se u toho tvářil hrozně vážně a vůbec nevěděl, co s tím. 

Odložil vajíčka a podíval se na mě. "Přijde ti něco vtipného?"  Zatvářil se rozlobeně, ale já věděla, že to jen hraje. "Docela jo, ty. Jsi vtipný, když se snažíš něco zachránit." Vysmála jsem se mu přímo do obličeje a on se naštval ještě více. "Být tebou tak začnu utíkat." 

Začal se pomalu přibližovat a já sesedla z linky a rozutekla jsem se do mého pokoje. Měla jsem v plánu se zamknout aby se ke mě nedostal, ale bohužel jsem to nestihla. Třískl s dveřmi a hned mě chytl. "Mě už neutečeš." Vzal mě a hodil mě do postele. Lehl si nade mě a chytl mi ruce vedle hlavy, ale tak aby to nebolelo.

Koukali jsme si do očí, když jsem se pousmála a začala jsem ho líbat. On chvilku trucoval a nespolupracoval, ale o chvilku později už spolupracovat začal. Obmotala jsem mu nohy kolem pasu a Mikey dal pryč své ruce z těch mých. Jednou rukou se stále přidržoval aby na mě nespadl a tou druhou mě začal hladit po tváři.

"Nechci tě tu nechat, nejradši bych si tě vzal sebou." Odtrhl se a koukal mi do očí. "Já bych nejraději jela s tebou, ale nemohu tu nechat Car samotnou. Copa by si beze mě počala?" Mikey se smutně usmál a pohladil mě znovu po tváři. 

"Víš mrzí mě, že tu svatbu budeme muset odložit, ale já kdybych mohl tak už nikam nejedu a zůstanu tu s tebou. Bohužel to nejde, ale tak rád bych to udělal." Pohladila jsem ho tentokrát já a dala mu pusu na špičku nosu. "Zlato... Však je to už jen chvilinka. Za chvilku jste zpátky a my budeme znovu spolu... Bude svatba a pak budeme čekat jen až se to malé narodí. Bude to krásné akorát nevím jak to pak bude s turné dalším, když Rye bude mít dítě a bude se o něj chtít co nejvíce postarat a taky o Car." 

"To nějak vymyslíme. Uvidíš zlato." Mikey si lehl vedle mě a já se zachumlala k němu do obejmutí. "Miluju tě." "Já tebe taky." Nic víc jsme si neřekli jen jsme tam tak spolu zase leželi a objímali jsme se. Představa, že tu budu zase ležet sama a nebudu moct koho obejmout mě děsí. 

Je to hrozný pocit nechat svou lásku odjet a být bez ní další měsíc. Dělám to nerada, ale musím se smířit s tím, že je to jeho práce a do toho já nemám co mluvit. "Mikey?" Nic se neozvalo jen lehké odfukování. Podívala jsem se a Mikey znovu usl. Jak to jen dělá....

Dala jsem mu pusu na tvář a zkusila jsem usnout taky.... 

---------------------------------------

Předposlední kapitola co vy na to? Doufám, že se vám líbí. Omlouvám se, že je tato kapitola tak krátká, ale dělila jsem ji na dvě, protože jsem se nějak moc rozepsala. Další kapitola vyjde zítra. Tak doufám, že se vám bude líbit. 

→Ann