Srdeční záležitost

⚫32⚫

"Že jsi těhotná..."
Car se pousmála a nic dále neříkala. "Blahopřeji vám oboum. Doufám, že budete šťastný." Mikey se na ně usmál a poté mě objal kolem pasu.
"My půjdeme nahoru. Objednáte potom něco k jídlu nebo si uvaříme?" "Já klidně uvařím." Řekl Rye a Mikey hned zareagoval. "Tak doufám, že se to bude dát jíst." Smál se, ale Rye se na oko naštval. "Jako kdyby se nic ode mě jíst nedalo."

Mikey už se nijak nevyjadřoval a my odcházeli nahoru. Držel mě celou cestu do pokoje za ruku a já už se těšila na ten kouzelný den, kdy mu řeknu své ano. Došli jsme do pokoje a já si hned lehla do postele. Svlékla jsem si legíny a zavrtala jsem se pod peřinu. Jsem nějaká unavená tak bych si ráda ještě lehla. Mikey si sundal tričko a lehl si ke mě. Objal mě kolem pasu a přitáhl si mě k sobě.

Tohle je tak nenahraditelná situace. Může se opakovat x krát, ale nikdy nebude tak kouzelná s nikým jiným než s Mikeym. Člověk by si řekl, že přeháním a ano je to možné, ale já ho opravdu miluji. Je to jeden z mála lidí, kteří ví jak na mě, kteří mě v čmkoliv podpoří a prostě celkově je je pro mě jeden z mála, na kterých mi tolika záleží. Nikdo nebude nikdy lepší...

"Přemýšlela si už o datumu svatby?" Zeptal se a já se zamyslela. Nad tím jsem asi nepřemýšlela. Mám toho v hlavě poslední dobou tolik, že na datum jsem vůbec nepomyslela. "Zatím ne. Chtěla jsem to řešit s tebou až se uvidíme. Teď když jsme tu spolu bychom to mohli vymyslet." Otočila jsem se k němu obličejem a čekala, co mi na to řekne.

"Víš napadlo mě, že když Car teď čeká to malé a Rye je z toho celý paf. My jsme se zasnoubili. Tak co kdybychom udělali dvojtou svatbu? Nemyslím si, že je to zlý nápad..." Úsměv jsem měla od ucha k uchu. "Máš ty nejlepší nápady zlato. Hned jak bude chvilka tak si o tom promluv s Ryem."

Dal mi pusu do vlasů a přitulil se ke mě tak, že by se mezi nás sotva vešel papír. "Miluju tě princezno." Nestihla jsem odpovědět, protože mě políbil.

Momentálně mohu říct, že jsem opravdu a myslím to smrtelně vážně i od srdce, že jsem šťastná. Nikdy nikdo nebude víc než my.

*************

POHLED RYANA:

"Tak takhle nás to napadlo s Ann. Myslím si, že je to docela dobrý nápad a taky mě napadlo, ale to už jsme nestihli vyřešit, že bychom to mohli spořádat ještě než znovu odjedeme. Pozvat jen kluky a holky nějaký kamarádky. Chápeš?"

Mikey na mě vysolil všechno, co řešili s Ann, když byli v pokoji a musím uznat, že to neznělo vůbec špatně. "Nezní to vůbec špatně, ale stihneme to zařídit?" Obával jsem se toho, protože vím, že Car nemá ráda překvapení a nezbývá moc času než znovu odjedeme. Nechci aby se teď stresovala, protože to se v těhotenství nemá.

"Napadlo mě, že bych se domluvil s Ann, že koupí dvoje šaty nějaký, který se líbí Ann i Car a pak by se doma oblékly, namalovaly apod. My bychom mezitím byli už v kostele a jeden z kluků by je mohl přivézt. Pak by jsme si řekli ano a poté dali nějakou malou párty."

Teda to bych do Mikeyho neřekl, že bude mít až tak dobrý nápady dneska. Ta Ann s ním dělá teda divy. "Souhlasím. Domluv to nějak s Ann a Car ať se nestresuje." Poplácal jsem ho po zádech a zvedl jsem se, že půjdu do obýváku.

POHLED ANN:

Právě jsme s Car v obchodě, protože chceme koukat večer na film a napadlo nás, že když už je Andy zdraví, že je pozveme všechny a upečeme si domácí pizzu. "Tak máme šunku, sýr, podklad, olivy, salám, chilly papričky, houby, ananas... Chybí nám ještě něco?" Otočila se na mě Car a já se ještě koukla do košíku. "Já myslím, že máme asi všechno. Můžeme jít."

Šli jsme ke kase a zaplatili jsme. Vyrazili jsme domů, když u nás zastavilo auto. "Ahoj holky, nastupte si. Sice je to kousek, ale ty tašky musí být težké." Zvolal na nás z auta Jack. Sedli jsme si do zadu a předtím jsme dali tašky do kufru. "Díky kluci."

Cestou domu,  která byla opravdu krátká jsme si povídali o večeru, co vzali kluci za filmy apod.

Můžu s klidem v srdci říct, že tahle velká parta mi nahrazuje rodinu, kterou jsem nikdy neměla. Teď si asi říkáte co Car to je vosk? Není a nikdy nebyla, ale kluci mi tu rodinu doplňují a já jsem jim neskutečně vděčná, protože to jak se všechno zlepšilo,  když se k nám přidali je úžasné. Přála bych všem takové kamarády. Takovou rodinu.

"Mikey?" Zavolala jsem a ve stejnou chvilku zavolala Car na Rye. "Můžete jít udělat tu pizzu. Přijela vám už i posila takže nás překvapte."

Kluci už se hrnuli do kuchyně a my s Car klidně odcházeli do obýváku koukat na nějaký film a chvilku si odpočinout. "Tak co? Jaký to je být těhotná? Už máš nějáké ranní nevolnosti?" Podívala jsem se na Car, protože mi přišlo, že je nějaká více bledá než by měla být. "No zatím je mi někdy trošku špatně od žaludku, ale ještě nezvracím. Jinak je to všechno zatím dobré."

Usmála jsem se, protože jsem ráda, že si našla konečně někoho normálního, kdo jí miluje a je  sní šťastný.

Povídali jsme si o tom zda by chtěla holčičku nebo chlapečka, když se najednou ozvala rána. Jako kdyby se něco rozbilo. Okamžitě jsme se s Car zeběhli do kuchyně a já myslela, že je zabiju...

"Kluci..."

*************.

Další kapitola :)

-Ann <3