Srdeční záležitost

⚫34⚫

Před Vánoční kapitola.... Jen Vám chci popřát všechno nejkrásnější do nového roku a krásného a bohatého ježíška. Doufám, že všichni najdete pod stromečkem, to co jste si přáli. :) Užijte si to pořádně. ↓ Dole na konci máte ještě jednu novinku. Můžete se k tomu vyjádřit do komentáře.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nic víc nestačil říct, protože do kuchyně vtrhla opět Car. "Co je perfektní? Teď už mi tvrdit, že se nic neděje nemůžeš.... Řekni mi co se tu chystá!"

Sakra teď už nic neutajíme. Teď jí to řekneme a bude po překvapení. Rye na mě koukal a pohledem se ptal zda jí to má říct nebo ne. Kývla jsem rameny, že je mi to jedno. "Tak já vás tu nechám o samotě." Usmála jsem se na ně. Rye jsem poplácala po rameni a odcházela za klukama.

Byla jsem s klukama v obýváku, když jsem si všimla, že Car odchází nasraně nahoru evidentně do svého pokoje a poté jak za ní Rye utíká. Tohle není dobrý. Doufám, že se nějak moc nepohádají. Rozhlédla jsem se kolem sebe a všimla jsme si, že kluci koukají stejným směrem jako já.

"Myslíte, že to bude něco velkýho?" Zeptal se Andy a já jen pokrčila rameny. "Doufám, že ne. Nechci aby se Car teď stresovala, ale zase bylo od nás zlé jí o tom neříct. Teď, když jí to Rye řekl tak doufám, že se nepohádají moc."

Mikey mě objal kolem ramen a znovu jsme začli koukat na filmy. Teď tam Brook dal Harryho Pottera šestý díl, na mé přání, protože to je můj neoblíbenější díl, protože je tam Draco opravdový fešák.

"Nikdy se mi ten Draco nelíbil. Proč se ti tolik líbí?" Zeptal se Jack a já na něj nechápavě koukla... "To myslíš vážně? Ty nevidíš jaký to je fešák? Toho bych brala na hned." Řekla jsem to schválně aby to slyšel Mikey a čekala jsem jeho reakci. Víc mě stiskl a řekl "Teď si, ale moje. Nějaký Draco Malfoy má smůlu.". Když to dořekl dal mi ještě pusu do vlasů a já se musela usmát.

"Vy jste spolu tak sladký až to snad není možné." oznámil nám Andy a my se na sebe kouknuli. "Řekne nám někdo někdy něco, co ještě nevíme?" řekl na oplátku Mikey a já se zase začla smát.

"Jak myslíte, že na tom jsou.. Rye a Car...?"

****************

Otevřela jsem oči a viděla jsem jak ležím v posteli a Mikey sedí u stolu a telefonuje. "Jo jasně... Pozítří odlet. Chápu... klukům to vyřídím..." Nechtěla jsem aby věděl, že jsem celý hovor slyšela a tak jsem předstírala, že spím. Ten hovor mě docela dost dostal.

Nechci aby už odjeli. Je to nějak moc brzy. Tohle se mi nelíbí a nebude ani klukům a ani Car. Tím jsi sem jistá.

Mikey, když dohovořil.. Seděl stále na židli a byl ke mě momentálně otočen zády. Nechala jsem již otevřené oči a pozorovala ho. Opřel si lokty a nohy a dal hlavu do dlaní... Něco si pro sebe mumlal, ale to jsem teď ignorovala. Potichu jsem vstala a šla jsem k němu.

Objala jsem ho ze zadu a on sebou cukl, protože to nečekal. "Jak dlouho už jsi vzhůru?" Zeptal se smutně a posadil si mě na sebe. Pohladil mě po tváři a ja se sklopenou hlavou odpověděla, že od té doby co volal s tím pánem.

"Mrzí mě to. Neměla si to slyšet. Chtěl jsem ti to pak říct sám, ale i tak je fajn, že už to alespoň víš. Nerad tě tu nechám samotnou s Car... Nechce se mi od tebe."

"To mě od tebe taky ne, ale teď jsme spolu a toho bychom měli využít." Sedla jsem si na něj obkročmo a začala ho líbat. Chytil mě za zadek a přenesl mě do postele. Položil mě a lehl si nade mě, ale stále jsme se od sebe neodpojili. Tohle mi tu bude chybět.

Líbal mě a přešel na krk. Krk mi začal obdarovávat polibky a já zavřela oči a začla si to pořádně užívat.

*****************

Po něčem úžasném jsem se rozhodla, že nám půjdu udělat něco k jídlu. "Dojdu pro něco k jídlu. Hned jsem u tebe." Dala jsem mu pusu a poté jsem chytla nějaké tričko ze země a tepláky. Odešla jsem a stále jsem se usmívala, protože jsem si vybavovala to, co se stalo před malou chvilkou.

Car seděla v kuchyni a srkala čaj. Když jsem vcházela, úsměv mě přešel. Car se na mě koukla neutrálním výrazem a já popravdě nevěděla, co si od toho myslet. "Zlobíš se hodně?" Car se na mě stále koukala, ale nic neříkala. Otočila jsem se a otevřela ledničku.

Vzala jsem pár věcí a nandala jsem je na stůl. "Nezlobím se, ale mrzí mě, že jsi mi to neřekla alespoň ty. Víš jak se na tenhle den těším a ty mi ani nic neřekneš." Otočila jsem se k ní a opřela se o linku. "Víš sama jsem z toho byla dost špatná, že něco tak krásného pro nás obě před tebou musím tajit, ale opravdu mě to mrzí. Stejně se to asi bude odkládat..."

"Jakto?"

"Před hodinou a něco volal někdo Mikeymu a říkal, že pozítří znovu odlétají a dodělají turné. Takže naše plány se přesunou a my budeme mít alespoň dost času na to spáchat všechno potřebné."

"To máš pravdu, ale to je moc brzy. Proč né alespoň za týden nebo tak..." Car začala téct slza po tváři a já k ní přešla a objala jsem ji. "Spolu to zvládneme stejně tak jako jsme doposud všechno spolu zvládali." Car mě též objala a nic už neříkala.

*****************************************************************

Vánoční kapitola, neboli předvánoční. Další vyjde asi až po Vánocích. :) Doufám, že si kapitolu užijete. Sama za sebe říkám, že kapitola je skoro o ničem, ale blíží me se pomalu ke konci. Jak by jste si přáli aby příběh skončil?

-Ann