Ráno:
Pomalu jsem se probírala ze spánku. Protáhla jsem se a zjistila, že Harry už vedle mě není. Čekala jsem to, ale myslela jsem si, že mi apoň nechá vzkaz, nebo tak něco, ale nenchal. Smůla, no. Sice jsem se s ním nevyspala, ale myslím, že tohle mu stačilo taky. Já kráva. Určitě už má u mého jména fajfku.
"Do hajzlu, auu." zaskučela jsem, když jsem se zvedla z postele a kopla jsem se do stolku u mé postele.
"Chtěla ses pozdravit se stolem?" uslyšela jsem chraplavá hlas, jak zadržuje smích.
"Harry? Co tady děláš?" vyhrkla jsem překvapeně. Podívala jsem se na něho. Stál opřený o dveře jenom v boxerkách a v ruce svíral tác s jídlem a pitím.
"Pamatuješ si co se stalo včera?" přeměřil si mě pohledem. Byla jsem jenom ve spodním prádle.
"No, jo...?" odpověď jsem zkroutila do otázky. Jenom pokrčil ramenama a šel ke mně i s jídlem.
"Zašel jsem do pekárny, jelikož tady máš totální hovno." zasmál se a podal mi talíř s donuty a džusem.
"No, to bych asi nekomentovala." zasmála jsem se. "Díky." dodala jsem a talíř si od něho vzala. Jenom kývl.
"Myslela jsem, že ráno odejdeš." přiznala jsem se mu. "S plnou pusou se nemluví." zazubil se.
"A proč bych měl?" přivřel oči a skenova mě pohledem.
"Já, nevím. Sama to někdy dělám." pokrčila jsem rameny a polkla jídlo.
"Tohle jsem jakože neslyšel." zakroutil hlavou.
"Proč?" nadzvedla jsem jedno obočí.
"Není zrovna příjemné tohle slyšet od holky, kterou...ne, nic." zasekl se. jenom jsem se na něho podívala, ale neřešila jsem to.
"Jakoby mi to příjemné bylo. Vím, že ses vyspal s polovinou školy." mrkla jsem na něho.
"Au." chytl se na místě, kde má srdce a tvářil se ublíženě.
"Ještě to zapři." řekla jsem s ironickým smíchem. jenom pokrčil ramena a napil se džusu. Mého džusu.
"Heeey! Tohle je moje snídaně." zamračila jsem se na něho.
"Ooou, tak to ti bude vadit i tohle?" natáhl ruku a celý donut snědl.
"No tak to počkeeej." zvedla jsem se z postele a on začal utíkat. Rozběhůa jsem se za ním.
"Styles. Stůj a vzdej se." Harry se nahlas zasmál a utíkal dál.
"Vysmíváš se mi?" pořád jsem za ním utíkala. Oba jsme byli jenom ve spodním prádle.
"Ehm..Jo." zase se zasmál. Doběhl do kuchyně, z které vedl jenom jeden východ. V něm jsem stála já, takže neměl šanci utéct.
"Mám tě." zasmála jsem se a vyplázla jazyk.
"Myslím, že nemáš." taky na mě vyplázl jazyk a rozběhl se směrem ke mně. Chytil mě za boky a zvedl mě do vzduchu. Otočil mě od dveří a utekl nahoru.
"Cože? jak si to udělal?" nechápala jsem jeho čin. Slyšela jsem jeho hrdelní smích a už jsem ho neviděla. Rozešla jsem se teda nahoru za ním.
"Harry?! Nerada to říkám, ale musíme do školy." najednou se přede mně postavil oblečený a upravený.
"Cože? Jak? Kdy si to ztihl?" vypleštila jsem oči.
"Notak, honem, nechcem přijít pozdě, že?!" podíval se na mě zlověstným pohledem.
"No, to teda nechcem." bouchla jsem ho do ramena a šla se připravit.
