Ráno:
Probudila jsem se okolo 10. hodiny. Včera jsem od Harryho odešla kolem 7 večer. Nic se nestalo. Jenom jsme koukali na komedie, horory a různé jiné filmy. Nerada to uznávám, ale mám ho ráda. Je to úžasný kluk. Už jenom fakt, že se mi omluvil a řekl celou svou milulost něco znamená, ne? Prostě mi přirostl k srdci. Což se nepovede jen tak někomu.
Vyhrabala jsem se z postele a šla se umýt. Po ranní hygieně jsem si šla vybrat dnešní oblečení. Dívala jsem se do skříně a přemýšlela, co si obleču. Nakonec jsem sáhla po jarních květinových šatech s páskem pod prsama. Vlasy jsem si nechala volně a ještě je trochu nakulmovala. Jemně jsem se nalíčila a šla se nasnídat. No, teda nasnídala bych se, kdybych něco doma měla. Rozhodla jsem, že se stavím za Eliz a zajedem někam na snídani.
"Alohaa Eli." usmála jsem se, když jsem vytočila její číslo.
"Ahoj, jdeme na snídani?" zasmála se. Asi už mě zná.
"Jop, za 10 minut tě vyzvednu." zasmála jsem se s ní a zavěsila.
Ještě jsem se poupravila a vyrazila za ní. Cesta trvala asi 7 minut, takže tak akorát.
"Čauuuu." křikla El a objala mě.
"No nazdar." zasmála jsem se a objetí ji opětovala.
"Kam se stavíme?" pootočila jsem na ni hlavu.
"Starbucks?" odpověděla mi otázkou.
"Proč ne?" pokrčila jsem ramena a vyjela.
Cestou jsme si povídali o všem možném. Nezapoměla jsem se zmínit o Harrym. Ona mi na oplátku řekla, že něco kutí s Niallem. Jako fakt? Oni by spolu byli dokonalí. Awww.
_ _ _ _
"Takžeee, povídej. Co s tím Niallem?" opřela jsem se loktama o stůl, spojila ruce a na ně položila hlavu.
"No. Ve škole za mnou přišel a předtavil se a začli jsme si nějak tak povídat. Pak mě doprovázel na hodiny. Je fakt hodný a milý. A roztomilý." zasněla se El.
"Heey, Eliz! Vnímej. Pokračuj." mávala jsem ji rukou před obličejem.
"Jo promiň." omluvně se na mě podívala. "No, po škole mě vezl domů a cestou mě pozval na večeři." široce se usmála na tuhle vzpomínku.
"Aaaa, to je úžasný." byla jsem nadšená i za ní. To je úžasné. Konečně našla kluka se kterým si rozumí. Ona nikdy neměla štěstí v lásce.
"Jo, on je úžasný." opravil mě se zvednutým ukazováčkem. Jenom jsem se zasmála a kývla na souhlas. Dál jsme už nic neříkaly a jedly naše dortíky a pily kávu. Teda El kávu a já horkou čokoládu.
"A co ty a Harry?" přerušila to ticho El.
"Nic, jsme kamarádi." pokrčila jsem ramena a dala si do pusy další sousto toho vynikajícího dostu.
"Cassy." povdechla si. "Vidím, jak se na tebe kouká a i ty na něho. Cítí k tobě něco více než kamarádství, veř mi." mrkla na mě a odpila se zvé kávy.
"Uvědomuješ si, že je to totální blbost?" pokroutila jsem hlavou a lehce se zasmála.
"Jak myslíš." nadzvedla jedno obočí a dál nic neříkala.
Je to pravda? Cítí ke mě něco více? Ne, to je nesmysl. Nemůže to být pravda, protože by mi to určitě nějak naznačil, nebo řekl, ne? I když...řekl mi svoji minulost, kterou vědí jenom kluci a já. Proč by mi to jinak říkal? Jsem jeho nejlepší kamarádka, takže se to dalo čekat, že? Nebo mi to prostě jenom řekl, protože se potřeboval někomu svěřit. Nic to neznamená. Určitě ne. Super! Díky Elizabetho! Dostala si mi do hlavy červa. Teď ani neusnu. Znám se. Budu nad tím přemýšlet celou noc a nakonec dospěju k názoru, že se uvidí, co bude dál. Ale jedna otázka je pořád nezodpovězená. Co k němu cítím já?
