Pohled Harryho:
Trochu jsem se bál vyslovit tuhle větu nahlas. Co, kdyby řekla, že mě nemá ráda, nebo tak něco? Ale neřekla! Má mě ráda! Jooo! V momentě, kdy jsme se od sebe odtáhli, mi už zase chyběly její rty. Nevím, čím to je, nebo jak to udělala, ale ona je uplně jiná, než ostatní holky. S ní se cítím jako opravdu já. A ne ten Harry, co chodí na každou párty a 'užívá' si života. Tohle je jiné. Při každém její polibku, nebo doteku se celý chvěju. Čím to je? Sakra. Mám pro ni slabost.
"Dneska už by asi stačilo. Pohla ses o pěkný kus." usmál jsem se na ni.
"Jo, děkuji, že si to semnou vydržel." trochu se zasmála.
Taky jsem se zasmál a kývl hlavou. "Není zač."
"Tak zítra ve škole?" nadzvedl jsem jedno obočí.
"Jop, ahoj." usmála se.
"Ahoj." pozdravil jsem a odešel domů. Nechtěl jsem, ale musel jsem. Vím, že kdybych tam zůstal ještě o něco déle, neudržel bych se a musel jí znovu a znovu líbat. Už teď mi chybí její rty. S hlubokých výdechem jsem došel k autu a nastoupil. Ještě jsem se otočil do okna Cass. Chyběla mi.
_ _ _ _
Dojel jsem domů a kdo tady nebyl. Bože, zase ti idioti.
"Co tady děláte?" řekl jsem zamračeně a trochu unaveně.
"Vypadáš vyřízeně." poznamenal Liam.
"Díky, bez tebe bych si toho nevšiml." přetočil jsem oči.
"Kámo, co tě žere? Jdeš s náma hrát fifu?" vložil se do toho Niall.
"Tak jo, ale jenom jednu hru." řekl jsem a zvedl ukazováček. Přišoupal jsem ke gauči na který jsem se svalil. Hodili po mě ovladač a my začali hrát. Celkem dobře jsem jim to dával, takže se to neobešlo bez různých nadávek a obvinění, že podvádím. Jenom jsem se nad tím zasmál a hrál dál. No, trochu jsem to nedal s tou jednou hrou. Bylo jich asi o 150 více, ale co. Asi ve 2 ráno jsme to zabalili a šli spát. Kluci u mě přespávali často, takže tu měli věci, všechno. Jenom si budou muset ráno zajet pro věci do školy. I když...jak je znám, tak tam asi ani nedojdou.
Pohled Cass:
Jakmile se za ním zavřely dveře, chtěla jsem vyběhnout za ním a ještě ho políbit. No, ovládla jsem se a zhluboka se nadechla. Neudělala jsem to. Šla jsem se teda umýt a lehnout si. Dnešek byl náročný. Není divu, že jsem hned usla. Byla jsem unavená a všechno mě bolelo. Harry mi v posilovně dal fakt zabrat. Uff.
_ _ _ _
Ráno mě probudil něčí hlas. Počkat, cože? Bydlím taady sama. Rychle jsem se posadila a rozlepila oči.
"Lukasi, sakra, co tady děláš?" vyjekla jsem po něm.
"No, myslel jsem, že tady teď na chvíli bydlím." pokrčil ramena. J8 na něho úplně zapoměla. Sakra.
"Jo, vlastně. A kde si byl celé 3 dny?" zeptala jsem se a znovu si lehla a přikryla se peřinou.
"U kámoše." pokrčil ramena a se slovy 'Snídaně je na stole' odešel.
I když nerada, jsem se vyhrabala z postele a šla se umýt a namalovat. Vlasy jsem si zapletla do rybího copu, který jsem si nechala hozený na rameni. Ze skříně jsem vytáhla černé kraťasy, které byly ze předu krajkové a k tomu bílou průhlednou košili. Pod to jsem si vzala černou podprsenku. Všechno jsem to doladila zlatým náramkem, náušnicemi a řetízkem, který jsem dostala od mámy k 8. narozeninám. Měla jsem ho strašně ráda. Připomínal mi moje krásné dětství.
