Pohled Harryho:
Po tělocviku jsem dojel domů a najedl se. Bydlím sice sám, ale každou chvíli tu mám nasáčkované ty kretény. "Harry!" zaječel po ostatních Louis. "Neřvi kryple. Nejsi tady sám." otráveně jsem protočil očima. Slyšel jsem jenom hlasitý smích všech ostaních. "Co tě žere kámo?" zeptal se mě Louis. "Nic a nesahej na mě." sundal jsem mu ruku z mého ramena. Louis zvedl ruce v obranném gestu. "Hou, hou. Nic jsem ti neudělal, tak brzdi." začínal být i on naštvaný. "Sorry, prostě, nemám náladu." podíval jsem se na něho omluvným pohledem. "Tak se svěř." vyjekl Louis. "Ne." odsekl jsem. "Ale, Harry. Jsem tvůj nejlepší kámoš." nedal pokoj. "Už jsem řekl, nech mě být." řekl jsem hnusně a šel za ostatníma klukama. "Už vím. Takovýhle si naposledy byl od té doby co tě pod..." "Ne, Louisi, drž hubu." odsekl jsme ho rychle. "Ale noták. Harroldek se nám zamilovaaaaaal." protáhl poslední slovo Louis. "Kdo je ta šťastná?" přidal se Zayn. Zavřel jsem oči a snažil se dýchat, abych se mohl ovládat. Vím, že by to nedopadlo moc dobře. "Harry se zamiloval." zařval Louis po celém baráku. Cítil jsem, jak se mi napla čelist. Liam si toho asi všiml, jelikož seděl velde mě. "Louisi!" okřikl ho Liam. "Sklapni idiote." seřval ho už i Niall. Louis sice přestal s narážkama, ale pořád se křenil, jako dement. Zvedl jsem se z gauče a vyšel ven. Nezapoměl jsem ani na hlasité třísknutí dveřma. Můj cíl byl jasný. Párty. Konala se sice až za 4 hodiny, ale aspoň neubudu v jednom domě s tím idiotem. Mám ho rád, ale někdy mě pěkně sere. Spíše mě teď uřírala jiné slova. "Harry se zamiloval." měl pravdu? Nee. Nezamiloval jsem se do Cassidy. To je přece blbost. Ne a tečka. V duchu jsem se propleskal za tyhle slova a šel se projít ulicema Londýna. V jednom Londýn nesnáším. Počasí. Je tady skoro pořád hnusně a skoro pořád prší. Dnešek nebyl vyjímka. Sice nepršelo, ale bylo šero. A to bylo teprve 5 odpoledne.
***
Ani nevím, jak, ale těch 5 hodin uteklo strašně rychle. Zamířil jsem teda na nedalekou house párty. Pár lidí mě pozdravilo, ale neměl jsem absolutní tušení, kdo to byl. Sedl jsem si na gauč s kelímkem v ruce a koukal po ostatních. Ano, po ostatních. Vůbec ne po Cassidy. Nevypil jsem toho zase tak moc, abych byl mimo, takže sem měl výhodu skoro nad všema v tomhle domě. Většina se válela po zemi, nebo po ostatních. Jako jeden z mála jsem byl střízlivý. Vztal jsem a šel se porozhlídnout po domě...Nikde jsem ji nenašel. Půjdu se podívat, jestli je doma. Přece vím, kde bydlí. Pili jsme u ní...
Pohled Cassidy:
Zavezla jsem auto domů a chtěla se jít připavit na pověstnou house párty. Sedla jsem si na postel a chvíli jen tak koukala do zrcadla, co mi vysí na skříni. Nikam se mi nechtělo. Jednou se nic nestane, když nepůjdu na pozvanou párty. No, co. Celý den byl moc náročný, jsem unavená. Vzala jsem si teda pyžamo a šla se vykoupat. Naložila jsem se do teplé vany a pustila si písničky. Po chvíli odpočívání jsem usnula.
***
Prudce jsem se posadila, když mě zbudilo klepání na dveře. Rychle jsem vylezla z vany a po zjištění, že tu ležím už hodinu a půl jsem se šla zabalit do osušky. Rychle jsem doběhla ke dveřím a přes kukátko jsem zjistila, že je to Harry. Kurva! Co ten tu dělá? Že by mě na párty postrádal? Až taková nuda tam byla? Uvažovala jsem, jestli ho mám pustit, nebo se jít převlíknout a kdyby tady pořád byl, tak až pak otevřít. Nakonec jsem pomalu otevřela dveře a vykoukla z nich. "Ahoj, potřebuješ něco?" viděl jenom mojí hlavu. "Ahoj, no vlastě, jsem si říkal, jestli jsi v pohodě." vypadal, že nevěděl, co má říct. "Proč bych neměla?" nadzvedla jsem obočí. "Nebyla jsi na párty a ty se ješrtě ptáš? Neznám tě sice dlouho, ale už teď můžu s jistotou říct, že jsi párty girl. Nemám pravdu?" sledovala jsem jeho pobavený výraz. "Jo, asi jo, ale i tak...měl bys jít. Díky za optání." pomalu jsem zavírala dveře, když mi je jeho noha zarazila. "Doufal jsem, že mě pozveš aspoň na kávu." zíral na mě. To jako fakt? o půl noci? Povzdechla jsem si a otevřela dveře, čímž jsem mu umožnila, aby vešel dovnitř. "Uuu." sjel mě od hlavy až k patě. Byla jsem pořád omotaná jenom v ručníku. "Kurva Styles." zasyčela jsem na něho. "Promiň, pořád jsem jenom kluk." zasmál se. Protočila jsem oči a šla se oblíknout do svého pyžama. Měla jsem jenom kraťásky s tílkem.
***
"Jakou chceš kávu?" zařvala jsem z kuchyně na Harrho, který seděl v obýváku. "Nepiju kávu." řekl prostě. Vážně? To jako fakt? Kurva. Kdo se v něm má vyznat? Ach jo...Došla jsem zpátky k němu a podívala jsem se na něho nechápajícím výrazem. "No, byla to jenom zámiňka, jak se sem dostat." přeslazeně se usmál, když si všiml, že asi očekávám jeho vysvětlení. Ukázaly se jeho dokonalé jamky. Teda ne! Jenom prosté ďolíčky. Nic víc, nic míň. "Aha, takžeee?" pobídla jsem ho, aby začal mluvit. Pořád se usmíval jako idiot. "Stylesi!" okřikla jsem ho, když mi to začalo vadit. "Slova jsou zbytečná." pokrčil ramena. Zase ho nehcápu. Proč to dělá? Připadá si dobře? Ach jo. Nadzvedla jsem jedno obočí a trochu naklonila hlavu. Harry se zasmál mému činu a stoupl si. Přišel ke mě a sehl se nad mou hlavu. "Činy jsou důležitější, než slova. To si pamatuj." šeptl mi do ucha a následně mě na něho políbil. Naskočila mi husí kůže. Otřásla jsem se pod jeho dotykem. Harry to ucítil a proto se lehce uchechtl. Strčila jsem ho lehce do ramena. "Auuu." tvářil se strašně ublíženě. "Chudáčku, mám ti to pofoukat?" zasmála jsem se tentokrát já. "Ehm..Jo." řekl sebevědomě a ukázal prstem na své rameno. Přišla jsem k němu a na rameno mu dala pusu. "Tohle nebylo pofoukání." otočil se na mě. "Jo, ale neříkej, že sis to neužil." zasmála jsem se, zase. "To sem neřekl." zazubil se. "To je dobře, jelikož už se to opakovat nebude." tentokrát jsem se zazubila já. "A co když udělám tohle?" udělal krok ke mně a já stála jako opařená. Mé nohy mě zradily, prostě stály. Lehce se naklonil a vlepil mi pusu na spánek. "Tak mi to budeš muset vynahradit." vyplázl na mě jazyk. "Ale já neřekla, že se mi to líbí." provokovala jsem ho. "Nejsem ani slepý, ani blbý." zasmál se. Zamračila jsem se. "Noták." řekl s úsměvem a políbil u druhý spánek. "Tak apoň pusu na líčko a já půjdu." řekl a natočil se ke mě tváří. "A co když nechci, aby si odešel?" koukla jsem na něho. Otočil se. "Stejně mi ji budeš muset dát." znovu se otočil a ukázal na své líčko. nátáhla jsem se, že mu vyhovím, ale když jsem mu chtěla dát pusu, otočil se, takže moje rty dopadyl přímo na ty jeho. Cítila jsem, jak se do polibku vítězně usmál. "Tohle jsme si nedohodli." ukázala jsem na něho prstem, když sem se odtáhla. "Já vím. A ani tohle." znovu se mi přisál na rty. No, teď už to bylo trochu vášnivější. Přejel mi jazykem po spodním rtu. Žádal o vstup do mých úst. První jsme s ním nechtěla spolupracovat, ale podlehla jsem. Vyhrál. Jemně vplul do mé pusy a prozkoumával jazykem každičký kousek. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem si to neužívala. Užívala a moc. "Hmm." zabručel, když jsem se odtáhla. Jenom jsem se zasmála a znovu přisála na jeho úžasné rty...
