"Ahoooooj mami." vykřikla jsem hned, když otevřela dveře. Rychle jsem ji obejmula, abych ji aspoň trochu 'uklidnila'.
"Ahoj zlatíčko." usmála se a vlepila mi pusu na čelo. Usmála jsem se.
"Dobrý den, jsem Harry." ozval se Harry, když jsem se od sebe odtáhly.
"Zdravím." přeměřila si ho pohledem a sjela ho od hlavy až k patě. Harry se jenom nepříjemně ošil. Podali si ruce a pak na sebe jenom koukali. Trapaas.
"No, tak asi půjdem dovnitř, což?" přerušila jsem to trapně ubíjející ticho.
"Jo jasně." řekla mamka, jako by se probrala z tranzu.
_ _ _ _
"Taakže, jak jste se poznali?" začala konverzaci máma. Oba jsme se na sebe podívali a pak znovu na mamku.
"No, ve škole." usmála jsem se, při vzpomínce na naše 'super' poznání.
"Takže jsi na vysoké, Henry?"
"Harry." opravila jsem ji.
"Ano jsem." přikývl Harry, mámě.
"Tak to je úžasné." poprvé za celý den se usmála. Konečně. Harry ji úsměv oplatil.
Takhle jsme si povídali asi ještě hodinu.
"No, tak my asi pojedem." řekla jsem pak.
"Jo, ráda jsem tě viděla sluníčko. A ty Harry...ráda jsem tě poznala." usmála se a objala Harryho. Jo, díky bohu. Máma nikdy neměla ráda ani jednoho kluka se kterým jsem chodila, takže se mi docela ulevilo, že ji Harry padl do oka.
"Jo a Harry?" křikla za nám aještě máma, když jsme odcházeli k autu.
"Ano?" otočil se za ní Harry.
"Dej mi na ni pozor!" usmála se mamka.
"Dám, nebojte." široce se usmál a pak se ke mě sehl a políbil mě.
"Tak ahoj. Nashledanou." řekli jsme zároveň s Harrym mamce a vydali se na cestu zpět domů.
"No, představoval jsem si tomnohem horší." prohodil jen tak Harry.
"Taky čumím, jak si to zvládl." trochu jsem se zasmála.
Harry se zamračil, ale dál sledoval silnici před sebou. "Tím si chtěla říct co?" na okamžik se na mě podíval.
"Že si úžasný." řekla jsem a dala mu pusu na líčko.
"Já vím." zasmál se Harry. "Zasloužím si odměnu, nemyslíš?" ukázal své ďolíčky a rovné zuby.
"No nevím. Co by sis představoval?" zasmála jsem se.
"Jsem si jistý, že ty už něco vymyslíš." mrkl na mě a pak už nic neříkal. Blbeček můj.
