#29

443 28 2
                                    

Pohled Harryho (stále): 

"Jo mami, tohle je všechno." kývl jsem na souhlas. Právě jsem ji dovyprávěl o Cass. 

"Tak to ti přeju, broučku. Rozhodně mi ji musíš představit." mluvila dál. 

"Jasně mami, až budete pořádně bydlet, tak přijedem." dal jsem ji pusu na čelo a šel do pokoje. 

_ _ _ _ 

Pohled Cass: 

"Mami? Víš to určitě?" zvedla jsem obočí. Dlouho jsem se neviděla s mámou a bráchou, tak jsem se rozhodla, že se za nima stavím. 

"Jasně, že jo." řekla rozhodně. Právě jsem ji řekla o Harrym a chce ho poznat. Ale nevím, jestli je to dobrý nápad. Nemá ráda tetování. A Harry jich má dost. 

"Ale víš, jak to dopadlo posledně!" upozornila jsem ji. Naposledy totiž mýho kluka vyhnala s tím, že pro mě není dostatečně dobrý. Pak se semnou rozešel. 

"Už to neudělám." protočila očima jako puberťák. "...slibuju." dodala ještě a zářivě se usmála. 

"Tak fajn." pozvdechla jsem si poraženecky. 

"Jupíí." vyjekla.

"Jo..a víš co mu udělám já, pokud tě odkopne." ukázala na mě Luk. "...taky ho pak odkopnu." pokrčil ramena, načeš jsem já vyprskla smíchy. 

"Už jsem velká holka, Luku. Nakopu ho kdyžtak sama." zasmála jsem se a tentokrát se přidal i on. 

"Tak jsem tě to učil!" řekl pomezi smích. 

_ _ _ _

"Tak se mějte." dala jsem mámě pusu a brácha mě. Pak jsem se otočila a vyšla domů. Byla celkem tma, ale jsem tu autem, takže pohoda. 

Nasedla jsem do auta a vyjela z příjezdové cesty. Cesta mi trvala asi 20 minut. 

Hned, jak jsem došla domů, sem si hodila rychlou sprchu a převlíkla jsem se do pyžama. Vzala jsem do ruky telefon a zavolala Harrymu.

"Ahoj zlato." ozvalo se z druhé strany. 

"Ahoj." široce jsem se usmála, když jsem zaslechal jeho hlas. 

"Jak se tam máte?" zeptala jsem se. "chybíšš mi." 

"Dobře, ještě pár krabic a je to všechno. Taky mi chybíš." řekl smutně. "co ty?" znovu se usmál. Poznala jsem to, podle hlasu. 

"Tak to je dobře. Dneska jsem byla u mámy a bráchy." řekla jsem s úsměvem.

"Jo taky jsem s nima dneska vedl vážnou debatu." uchechtl se. 

"Jakou?" zajímala jsem se. 

"O tobě." řekl prostě. 

"Cože? O mě?" vytřeštila jsem oči. "Taky jsem se dneska bavila o tobě s mámou a bráškou." zasmála jsem se. Jaká náhoda. 

"Fakt? Co jsi říkala pěkného?" zasmál se. 

"Máma tě chce poznat, ale trochu se toho bojím." přiznala jsem. 

"Proč? Moje tě chce taky poznat." znovu se zasmál. 

"No, moje matka je tak trochu psychouč, co se kluků týče." zasmála jsem se, ale myslela jsem to vážně. "A o bráchovi ani nemluvím." mávla jsem rukou, i když to nemohl vidět. 

"Jo ták. To zvládnem, neboj." usmála jsem se. Já toho kluka žeru! 

"Tak jo, půjdu spát, ať jsem ready na zítřejší test z frániny. Drž mi palce." 

"Jasně, hodně štěstí. To zvládneš, s mým super, čuper doučováním." zasmál se. "Dobrou noc, princezno." dodal ještě a pak zavěsil. 

Položila jsem telefon na stolek a lehla si. Zakryla jsem se peřinou a vypla lampičku. Za chvíli jsem spala... 

_ _ _ _ 

Tak jo, vím, že je krátká a celkem o ničem, ale ono to všechno příjde, nebojte. A už to nebude takové poklidné, jako do teď:D:D muhahah^^ trochu to zpestříme:D:3 Snad se díl líbil, zítra přidám další!:-* 

P.S. Miluju vás a všem děkuju za komenty a liky. Jste boží! ♥ DĚKUJU MOC! 

-Jané

Impossible!♥ (Harry Styles CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat