#26

446 27 2
                                    

"Lásko, vztávej." šeptala jsem Harrymu do ucha. "Musíme do školy." 

Harry nespokojeně zamrmlal, otočil se ke mně a pevně mě obejmul. "Nikam nemusíme." zamumlal mi do kůže na odhaleném ramenu. 

"Ale jo, je škola." políbila jsem ho na čelo a chtěla se zvednout. Jenomže to by nebyl Harry, kdyby mě nezatáhl zpátky a ještě více mě přitiskl na své tělo. "Harryy, musíme vztávat." řekla už jsem trochu přísněji. 

"Taak jo a uděláš mi snídani?" udělal na mě psí očka. 

"Heej, mělo by to být naopak. Ty by ses měl starat o mě." zasmála jsem se. 

"Jo, ale jsem unavený." zazubil se na mě. 

"Tak jo, hlavně už mě pusť. Do 10 minut dole!" pohrozila sem mu a vztala z postele. 

"Miluju těě." poslal mi vzdušnou pusu. 

Zasmála jsem se a pokroutila hlavou. "Taky tě miluju." řekla jsem pořád se smíchem. "A už vztávej!" neodpustila jsem si uštěpačnou poznámku a zabouchla za sebou dveře od pokoje. 

_ _ _ _ 

"Máš 10 minut zpoždění." zamračila jsem se na něho, když došel dolů jenom v boxerkách. Podala jsem mu talíř s palačinkama a sedla si naproti němu. 

"Palačinky? Ty už jsem neměl asi 5 let." usmál se. "Dělala mi je vždycky máma." 

"Jono, dobrou chuť." políbila jsem ho. "Jdu se převlíknout." obešla ho. "Taky bys to měl zkusit." mrkla jsem na něho. 

"Ale to bys mě pak nemohla obdivovat." zaculil se na mě. 

"Nefandi si." oplatila jsem mu široký úsměv.

"Au." chytl se za srdce. "Stejně vím, že jsem úžasný." dodal, snědl poslední palačinku, a s 'děkuji, byly vynikající' se šel převlíknout. Nebo spíše oblíknout. 

Se smíchem a pokroucením hlavy jsem ho následovala. 

_ _ _ _ 

"Cass?" zastavil před školou a podíval se na mě vážným pohledem. 

"Jo?" přivřela jsem oči a dívala se na něho. 

"Dneska musím odjet. Gemma jde na vysokou, takže ji hodně dlouho neuvidím, takže za ní dneska jedu do Homeles Chappel." povzdechl si. 

"Jo aha, tak to chápu a na jak dlouho?" měla jsem trochu strach z odpovědi. 

"Na týden." sklopil zrak. 

Ukazováčkem jsem mu hlavu zvedla a políbila ho. "V pohodě. Budeš mi chybět, ale zvládnu to." pousmála jsem se. "...snad." dodala jsem potichu, nacož se Harry zasmál. Asi to slyšel. Ups. 

"Taky mi budeš chybět." polibek mi oplatil. 

"Tak pojď už." zasmála jsem se a vystoupila z auta. Harry mě následoval. 

_ _ _ _ 

"Tak se měj! Miluju těě." naposledy jsem ho políbila a Harry se rozjel směr Homeles Chappel. 

Achjo! Týden bez Harryho. Budu to muset vydržet, ale nevím. Moc jsem si na něho zvykla. Bude mi chybět...

Impossible!♥ (Harry Styles CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat