Ráno (pohled Harryho):
Takhle dobře jsem se ještě nikdy nevyspal. Pomalu jsem se protáhl a podíval okolo sebe. Promnul jsem si oči a pořádně se rozkoukal. Kde je Cass? Že by už vztala? Šoupavým krokem jsem se došoural do kuchyně, kde jsem viděl všechny sedět. i Cassidy. "Dobré ráno." pozdravil jsem je a podrbal se na zátylku.
"Jo, máš na všechno 5 minut. Pak vyjíždíme." vyplázla na mě jazyk Cass.
"Teď jsem vztal." protestoval jsem.
"Máš si chystat budík." usmála se na mě a odnesla svůj talíř do myčky.
"Tak jo, 4 minuty." pleskla mi před obličejem. Převrátil jsem oči a šel se zkulturnit. No, za 4 minuty to určitě nezvládnu. Nejsem nejhezčí kluk na škole jenom tak, pro nic za nic, ne?! Rychle jsem vyběhl schody a hned se zavřel v koupelně. Udělal jsem ranní hygienu, oblíkl jsem se, prohrábl vlasy a bylo. Jsem kus. Luskl jsem na sebe a mrkl v zrcadle. Sám jsem se tomu musel zasmát. Bože, jsem idiot. Pokroutil jsem hlavou a vyšel dolů.
"Pohni zadkem, smetáku." uslyšel jsem tentokrát Elizabeth.
"Jak že si mi to řekla?" přivřel jsem oči a pozorně se na ni podíval.
"Smetáku?" zasmála se.
"Proč?" nechápal jsem její přezdívku na mou osobu.
"Jelikož máš takové vlasy." ukázala na mé kudrlinky, boží kudrlinky a zasmála se.
"No to teda ne! Jsou krásné. Nechtěj je urazit." bránil jsem své vlasy.
"No jo...Romeo a Julie jdemeeee!" křikla ode dveří Cassidy. Všichni jsme se zasmáli a vyšli před dům. Jelikož s náma nejel Lukas, tak jsme se všichni vlezli do mého BMWčka. Já řídil, Cass seděla ve předu a Zayn s Eliz vzadu. Nechci vědět co tam dělali...co dělali v MÉM autě. Rychle jsem šlápl na plyn a jel co nejrychleji ke škole. Cestou panovalo zvláštní ticho, které přerušovala jenom písnička, která se vinula z rádia.
"Jsme tady." křikl jsem na Zayna, jelikož byl zaneprázdněn děláním cucfleků snad po celém Elizabethiném těle. Zayn rychle vystoupil a za ním i Eliz. Pak vystoupila i Cass. Taky jsem vystoupil a doběhl jsem ji.
"Nečum Harry." zastavila se se smíchem a otočila se na mě. Cože? Fakt jsem se na ní díval.
"Nedíval jsem se na tebe, šeredo." pokrčil jsem nos a rozešel se dál.
"Jo jasně. A já jsem královka Irska." ironicky se usmála.
"Cass. Vím, že mě svádíš a chceš mě, ale nepovede se ti to. Jsem to nejžádanější zboží na škole." řekl jsem úplně mimo téma a mrkl jsem na ni.
"Zase tak žádané ne." úder mi oplatila. Au. Jenom jsem si odfrkl a odešel jsem od ni. Měl jsem totiž jinou hodinu.
Pohled Cassidy:
První hodinu jsme měli biologii. Ještě, že už ty žáby nepitváme. Nepotřebovala bych vrhnout svou snídani.
***
Celý den byl strašně dlouhý. Táhlo se to strašně pomalu. Navíc je čtvrtek, kdy se můj rozvrh úplně liší od Harryho a Elizabeth, takže jsme měli hodiny spolu jenom zřídka. Nesnáším čtvrtek! Sice jsem měla asi 3 hodiny s Harrym, které za to stáli, ale i tak...Buďto se hádal s učitelkama, nebo mě pořád otravoval.
***
"Harry ty si magor." nepřestávala jsem se smát, když jsme stáli po škole na parkovišti.
"Proč? Začala si." nafoukl tváře, jako že je uražený a překřížil si ruce na hrudi.
"Ne, ty si ji řekl, že neumí učit a že měla být asi 20 let v důchodu." vyprskla jsem nanovo.
"No a viděla si ji? Je ji nejméně 90." převrátil oči.
"Harry...je ji 52." protestovala jsem.
"Cože? To jsem ji asi vážně urazil." zamyslel se na chvíli. Jako by mu to nebylo jedno.
"No neříkej." cvrnkla jsem ho do nosu. Jenom se zasmál a chtěl nastoupit do auta. No, zastavila jsem ho. Přivezl mě, tak mě musí i odvést.
"Harry? Můžu řídit?" zeptala jsem se a zamrkala řasama.
"Ne Cassidy, nemůžeš." mrkl na mě.
"Haaaaarry." protáhla jsem jeho jméno a natiskla jsem se k němu ještě blíže.
"N-ne. Nenechám holku řídit MOJE auto." zakoktal se a slovo 'moje' zdůraznil.
"No táák." řekla jsem pomalu a svůdně. 'Nechtěně' jsem se otřela o jeho rozkrok. Slyšela jsem, jak hlasitě polkl a cítila, jak se vrrušuje. Snažila jsem se nesmát a udržet si vážný pohled. Obmotala jsem mu ruce kolem pasu a pomalu jimi přejížděla po celém jeho boku. Přisála jsem se na jeho krk. Slastně zavrčel a zaklonil hlavu. Využila jsem jeho nepozornosti a rukou jsem nahmatala jeho zadní kapsu, kde měl klíče.
"Ha!" odtrhla jsem se od něho a klíčema mu mávala před obličejem .
"Hm..Si dobrá to se musí uznat." luskl prty a šel si sednout na sedadlo spolujezdce. Nic, Žádný protest?! Tohle bude mít dohru, vím to. Harry Styles nikdy nic nenechá jenom tak. Vítězně jsem se usmála a sedla za volant.
"Ne.po.škrá.běj.to." zavrčel a opřel se o sedadlo. Jenom jsem se zasmála a vyjela.
"Užíj si to, je to naposled." otočil se na mě.
"Ale, ale. Oba moc dobře víme, že mi podlehneš kdykoliv a kdekoliv." mrkla jsem na něho. Jenom mykl rameny. Nezapřel to. Jo. jsem dobrá! V duchu jsem se zasmála a poplácala po rameni...
******
Tadá:D Omlouvám se, že to bylo takhle pozdě, ale neměla jsem jaksi čas a ani náladu. Vím, že kdybych to psala násilím, bylo by to na hovno:D Takže doufám, že se vám bude líbit aspoň trochu:D:) Jo a taky bych chtěla říct, že příběh nemám úplně promyšlený, takže se klidně můžete zúčastnit na jeho tvorbě:) Klidně pište návrhy, jak by ste chtěly pokračování a tak:D Budu jenom ráda:D:) Předem za všechno díky!:) jste boží:) Mám vás ráda:):)
Jane-xx
