Jedeme v autě. Směr les. Byl jsem vyklepaný. V tom lese je stará opuštěná chata. Jednou čerstvě po debutu, jsem sem šel s Taem. Našli jsme tu chatku a nenapadlo nás nic jiného než ji jít prozkoumat dovnitř. Ovšem v té chatě někdo bydlel. Když nás spatřil tak vzal nůž a blížil se k nám. My, zděšení jsme chtěli utéci, ale on nás doběhl. Než však stihl zabodnout nůž do mě ozval se výstřel. Nevíme kdo to byl, kdo ho zabil, ale věděli že sem do lesa už nepůjdeme. Nikomu jsme to neřekli. Ještě by nás vyhodili ze skupiny a já nevím co. Proto se na mě kluci nechápavě koukají. Nevím proč jsem tak vyděšený, ikdyž to je několik let zpátky.
Dojeli jsme k chatě a já se začal nekontrolovatelně třást. Snažil jsem se být nenápadný a uklidnit se, ale moc mi to nešlo. „Jungkookie co se děje. Třepeš se tady jak osika."zeptal se starostlivě Jimin. „J-já tam nemůžu."řekl jsem roztřeseně. „Takže teď nám všem hezky řekneš, co se děje."řekl rozhodně Namjoon. „N-ne, nemůžeme z-ztrácet čas."chystal jsem se vystoupit z asita, ale Yoongi mě chytil za obě ruce a Jin, který řídil, zamčel všechny dveře. „A mluv."podíval jsem se na Hobiho a poraženě si povzdychl.
ČTEŠ
Splendid✔️
FanfictionVkook| jeden hledá druhého, ale vlastně ten dotyčný není ztracený. Nakonec se ztratí ten první
