Neznámé číslo: „V prvé řadě bych byl rád, kdyb sis mě uložil jako Cutebunn, abys mě neměl jako za neznámé číslo."
Byl jsem trochu překvapen. Ale má pravdu, takhle to bude vypadat méně nápadně před klukama. Ano rozhodl jsem se, že jim to neřeknu.
Já: „Provedeno. Můžu mít otázku? Ty víš kde je Jungkook?"
Cutebunn: „Vím, ale nepovím."
Musel jsem od něj získat nějaké informace. Proč mi to tají? Jsem zoufalý. Dobře ještě né tak moc, ale jestli Jungkooka někdo unesl, tak je semnou konec. Vlastně za to můžu já. Kdyby mě nenapadl tak debilní nápad a nemyslel jenom na sebe. Jak můžu být takový sobec?
ČTEŠ
Splendid✔️
FanfictionVkook| jeden hledá druhého, ale vlastně ten dotyčný není ztracený. Nakonec se ztratí ten první
