34. End

196 10 3
                                    

Nikdo se neopovážil hnout. „Říkám, odložte zbraně a dejte ruce nad hlavu!"zakřičel opět policajt. Kouzkem oka jsem zahlédl pohyb a pak

Pak se to všechno sehrálo hrozně rychle. Jeden policajt co se nenápadně vplížil za nás toho únosce znehybnil. Vytrhl mu zbraň z rukou, ale někdo z jeho kumpánů vystřelil. Bohužel nestřelil policajta. Naštěstí nestřelil ani nikoho z kluků.

Cítil jsem jak padám k zemi. Bolestí se mi zkřivil obličej. „Tae!"uslyšel jsem výkřik. Pak další výstřel. Poslední co jsem zahlédl byl únosce, ztrácející život. Stejně jako já.

Umírám? Sbohem přátelé. Sbohem Kookie.

Konec.

Splendid✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat