Room! (FF - Zayn Malik)

Room! - part seventeen

Zůstal jsem tam stát a čuměl na dveře od koupelny. Vsadím se, že jsem měl otevřenou pusu dokořán a skoro mi vypadly oči z očních jamek. Na sucho jsem přehltnul. Stále jsem se nedokázal vzpamatovat. Liv. Téměř nahá. Podlomily se mi nohy a já jsem sletěl na zem. To mě konečně probralo, když jsem se pořádně bouchl do hlavy. Trochu jsem s ní potřásl, aby jsem ty myšlenky vhnal pryč a postavil se na nohy. Slyšel jsem, jak v koupelně teče voda. Asi se sprchovala. V ten moment jsem dostal geniální nápad.

Potichu, i když jsem věděl, že díky vodě nic neuslyší, jsem přišel ke dveřím koupelny, otevřel je a potom potichu zavřel. Vůbec si toho nevšimla. Přišel jsem  blíž ke sprše a řekl:

"Tak co? Jaká je voda?"

Doslova jsem viděl, jak skoro dostala infarkt. Vykřikla a snažila se zakrýt závěsem, aby jsem nic neviděl a opravdu se zakrývala dobře, protože jsem nic neviděl.

"Zayne! Co tu děláš?" křikla na mě.

"Co je? Však ty jsi mi taky jednou vlezla do sprchy, nepamatuješ si?" řekl jsem s neskrývaným úškrnem na tváři.

Měl jsem v plánu ji pořádně naštvat. Nevím proč, ale jednoduše mi to přišlo jako velká sranda.

"A proč se tak zakrýváš? Vždyť se přede mnou nemusíš stydět. Vždyť jsem tě před pár roky už viděl a povím ti, nic moc," zopakoval jsem její slova, co mi řekla ona, ale já jsem musel opravdu lhát.

Dřív, než jsem si mohl cokoliv uvědomit, hodila mi do ksichtu mokrou houbu na umývání.

"Vypadni nebo to bude příště šampón," křikla a v tváři měla vražedný pohled, že jsem jí to věřil.

Otočil jsem se a měl se k odchodu, ale ještě jsem si mrmlal pod nos:

"To máš za to, že ses nezamkla..."

"Hej! Já jsem to slyšela!" řekla a najednou mi do hlavy narazilo něco tvrdé. Dopadlo to na zem a já se podíval, co to je. Byl to šampón! To jsem už raději utekl z té koupelny smrti! A to byl doslovný název.

Rozhodl jsem se jí raději nedráždit, tak jsem si lehl do postele a čekal, až vyleze, abychom mohli jít spát.

Po 25 minutách:

"No konečně!" řekl jsem, když se konečně uráčila přijít.

Jen se na mě podívala vražedným pohledem, ale byla ticho. Šla zhasnout a já jsem si lehl. Slyšel jsem její kroky, ale při mojí půlce se zastavily.

"Za tu koupelnu ještě zaplatíš," zašeptala mi do ucha.

Oběhla postel a lehla si na svou polovinu. Jediné, na co jsem myslel, byly dvě věty: První - Tak to jsem posral. Druhá - Tak to jsem došel.

***

Byl jsem sám v pokoji, když mi začal zvonit telefon. Byla to moje mamka. Vzal jsem to, protože jsem s ní nemluvil už delší čas, když jsem byl zaměstnaný s Liv.

"Ahoj mami," řekl jsem.

"Míšánku, no konečně jsi to zvedl. Volám ti už třetí den," znovu začala s těmi jejími výčitkami.

"Mami, vždyť máme turné a plno koncertů."

"Já vím. Dobře, nechme to tak. Jak se tam máte?"

"Ale dobře."

"A Liv? Jak se má ona?"

"A odkud to mám vědět?" trošku jsem zvýšil hlas, rozhodně jsem se nechtěl bavit o ní a navíc s mou matkou.