Room! (FF - Zayn Malik)

Room! - part fiveteen

Liam:

Utíkal jsem od bufetu, který byl v přízemí hotelu, k pokoji od Zayna a Liv. Kluci stáli při dveřích a poslouchali. I když vlastně ani nemuseli, protože ti dva byli tak hluční, že je musel slyšet celý hotel.

"Přišel jsem o něco?" zeptal jsem se jich, otevřel sáček a pomalu začal jíst čipsy.

"Ale ne, právě to začíná být zajímavé," řekl Louis.

"A proč se vlastně hádají?" zeptal jsem se.

"Bože! Na hodinu odejdu z pokoje, protože chci jít na nákupy a když se vrátím, ležíš tady v posteli s nějakou lacinou flundrou," křikla Liv. I přes zavřené dveře jsme dokonale slyšeli každé její slovo, tak velmi křičela.

"Tak mám pocit, že Liv si šla něco koupit a když se vrátila, nenašla Zayna v posteli samotného," řekl Louis.

Sice se to nehodilo, ale i tak jsme se zasmáli.

"Prosím tě! Nebyla to žádná laciná flundra, ale služka, která se stará o to, aby si ty a tvoje velké ego mohli každý večer rozvalit zadek do čisté postele," křikl na ni Zayn.

Na chvíli bylo ticho a potom jsme slyšeli zvuk, jako by někomu někdo střelil pořádnou facku. To jsem už od nervů nemohl vydržet a čipsy jsem jedl světelnou rychlostí. Lepší než telenovela. Kdybychom byli v televizi, po scéně s fackou bychom slyšeli už jen samé *píííp* a sem tam normální slovo. Pytlík čipsů byl už téměř prázdný, když najednou ze dveří vyletěl Zayn a naštvaně nás pozoroval. Pohledem se zastavil na mě a mých čipsech.

"Doufám, že jste alespoň dobře slyšeli," řekl naštvaně.

"Ale nééé, vůbec," začali okamžitě kluci.

"Jasně, že jsme slyšeli všechno, bro," řekl jsem okamžitě a kluci vypadali, že by mě nejraději zabili na místě.

Zayn jen zavrčel a vrátil se zpět do pokoje. Znovu se spustil křik.

"Jak můžeš být takový pokrytec?" křikla na něj Liv.

"Nejsem pokrytec! Není tenhle křik náhodou proto, protože žárlíš?" křikl Zayn.

"Já žárlím? Ty jsi se úplně zbláznil. Nejsi nic jiného než *píííp*," křikla Liv.

" Já že jsem *píííp*? A víš co jsi ty? *Píííííííííííííp*!" křikl na ni Zayn.

"Jak se opovažuješ mě nazvat *pííííp*? Ty *pííííp* *píííííííííp* *píííííp* *pííííííííííííp*!" křikla Liv.

"No páni!" zapískal jsem obdivně.

Nikdo z nás netušil, že má Liv tak velkou slovní zásobu. Takhle určitě nenadává ani starý námořník.

"Vypadni odsud! Okamžitě!" křikla Liv.

"Vypadni! Ty, tvoje druhé já i tvoje obrovské ego se určitě vmáčknete někde u kluků!"

Najednou se otevřeli dveře a Zayn doslova vyletěl z pokoje a za ním jeden polštář. Povzbudivě jsme se na něj usmáli, že ho v pohodě uvítáme. V té chvíli si ale Liv na plné pecky pustila hudbu a vůbec jí nevadilo, že jsme v hotelu a že tady žijou i jiní lidi.

Ještě chvíli jsme čekali na chodbě, když se na ní objevil recepční, v tváři celý červený a s naštvaným výrazem. Věděli jsme, kam má namířeno.

"Být vámi tak tam nechodím," varoval jsem ho, ale on mě neposlouchal.

Jednoduše zaklepal a po pár minutách hudba ztichla. Všichni jsme se divili, jak to mohla Liv slyšet, ale v té chvíli prudce otevřela dveře. No kdybyste ji v tu chvíli viděli, to byste se raději pobili s rozzuřenou medvědicí. V tváři měla tak vražedný pohled, že i Emmett Cullen by se z ní postal.