Room! (FF - Zayn Malik)

Room! - part twenty

Liv:

Čtvrtý den sázky:

Už byl téměř oběd a Zaynova pomsta stále nepřicházela. Už jsem si začínala myslet, že na to opravdu zapomněl. Šla jsem do našeho pokoje, že si tam pustím telku, ale ta už byla obsazená. Všichni kluci, kromě Zayna, seděli u televize a dokonce i Maroon 5 na ni čuměli jak malí.

"Na co koukáte?" zeptala jsem se.

"Díváme se na Garfielda," řekl Louis.

"Cože?" zeptala jsem se smíchem.

Louis měl pravdu. Na obrazovce se najednou objevil oranžový kocour.

"No a? Nemá rád pondělky, má naše sympatie," řekl Louis a já jsem se začala neovladatelně smát.

"A běží i něco jiného?" zeptala jsem se a podívala se do programu.

Skoro mi vypadly oči. Přesně v téhle chvíli měli dávat Crisse Angela a jeho extrémní magii.

"Hej! Uhnětě! Jde Criss," řekla jsem a začala se dobývat na gauč.

Konečně jsem si sedla a chytila ovladač dřív, než mi ho mohl někdo z kluků vzít. Přepla jsem a v tu chvíli se ozvalo sborové: "Nééé!"

"Ale!" řekla jsem.

"Tohle je moje televize, máte smůlu."

V té chvíli vešel do pokoje Zayn. Přišel k nám a podíval se, na co koukáme.

"Cože? To koukáte na tuhle blbost?" zeptal se.

"To není blbost," řekla jsem naštvaně.

"Ne, vůbec," odpověděl Zayn.

Vzala jsem ze stolu nůžky, které tam ležely a varovně se koukla na Zayna.

"Chceš přijít o možnost mít děti? Naštvi mě a já tě vykastruju."

Kluci se začali smát jako šílení. Zayn je všechny vyhnal, takže jsme zůstali sami. Trochu jsem začala být nervózní, a proto jsem se musela nějak zaměstnat, aby to neviděl. Vstala jsem z gauče a začala svoje oblečení ukládat do skříně, když mě najednou jeho ruky otočily k sobě a přitlačily ke skříni. Nebyl ode mě ani pár centimetrů.

"Proč to děláš? Proč ta sázka? Proč to všechno, to jak se chováš?" zeptala jsem se ho rychle.

Nevypadal, že by ho to zaskočilo. Nahl se ke mně, aby mi mohl zašeptat do ucha:

"Víš proč? Protože každý tvůj pohed, každý tvůj dotyk ve mně vyvolává touhu. Proto, protože když cítím na pokožce tvůj dech, naběhne mi husí kůže. Proto, protože ty a tvoje doteky a polibky mě přivázejí do šílenství. Protože když slyším tvůj hlas a tvůj smích, něco se ve mně zlomí a já se jednoduše musím usmát. Proto, protože když tě nemám u sebe, bojím se o tebe a strach mi svírá žaludek. Nikdy od tebe nedokážu odtrhnout oči..."

Podíval se na mě a já jsem jednoduše věděla, že je to všechno pravda.

Zayn:

Podívala se na mě s těma svýma velkýma očima a znovu mě skoro dostala na kolena. Nahla se ke mně a jemně mě políbila. Na chvíli se odtáhla, ale potom mě začala líbat znovu a mnohem vášnivěji a já ji to žádostivě oplácel. Už jsem téměř myslel, že to dokončíme, když se za dveřmi uslyšel nějaký zvuk. Odtrhl jsem se od ní a zašeptal jí do ucha:

"Hned se vrátím."

Liam:

"...nikdy od tebe nedokážu odtrhnout oči," opakoval jsem Zaynova slova, aby věděli i kluci, co se tam děje, protože já jsem jako jediný stál u dveří s uchem přitisknutým na nich.