,,Ahoj, já jsem Jerry. Můžeme k vám? Nikde jinde není místo, nebo nás nechtějí." Otevře dveře do kabinky podle Katherine tak čtrnáct let starý kluk. ,,Vás?" Jerry se trošku posunul stranou aby jeho mladší bratr byl také vidět. ,,Tohle je Tommy, můj bráška. Můžeme teda k vám?" Dívka okamžitě kývla, aniž by počkala na Finna. Hoši se usadili na sedačky ale nic nedělali, pouze čekali. ,,Můžeme si odložit věci?" Nejistě se Jerry zeptal. ,,Ano, jistě. Proč byste nemohli?" Položili své věci do skříňky a znovu se posadili. ,,Jsme ze sirotčince. Zanechal nás tam náš otec, chvíli poté co matka zemřela. V sirotčinci jsme byli snad ti nejméně oblíbení, každý den nás bili. Doktorka Songová nás dostala z toho vězení, ale pořád si nejsme moc jistí." Chlapci byli vyhublí až hrůza. ,,Dáte si tyčinku?" Finn z kapsy vytáhl čokoládové tyčinky a podal jim je. ,,Děkujeme. Vypadáte mile, proto jsme si k vám sedli. Omlouvám se, je neslušné někomu číst myšlenky, ale neubránil jsem se." Poprvé uslyšeli promluvit Tommyho. Měl slabounký, sotva slyšitelný hlásek, co je ovšem udivilo více než jeho hlásek, byla jeho poslední věta. Také postřehli, že při mluvení vůbec neotevíral pusu, pouze se na ně upřeně díval. Dívka se podívala na Jerryho, ale ten hleděl někam do dálky z malého okénka v kabince. ,,Rozuměla jsem správně? Ty umíš číst myšlenky?" Vyhrkla a Tommy jemně přikývnul. ,,Už se tak narodil. Od mala nemohl mluvit, ale místo toho uměl číst myšlenky. Později se naučil povídat si s někým, ale jen v jeho hlavě." Katherine si okamžitě vzpomněla na ní a Tobiase, měli něco podobného. Ani to nepostřehli, ale kabinka se rozjela.
Cesta byla dlouhá, ale poklidná a všichni se navzájem více seznamovali.
Po dlouhé době, když skoro všichni už spali, konečně zastavili. ,,Jsme tu! Vstávat vy lemry!" Kdyby kabinka nebyla nebyla tak malá, začala by světlovláska skákat z místa na místo. Finn ospale zamručel a hodil po Katherine polštář který si vzal ze svého pokoje. ,,Vemte si jen to nejdůležitější, zbytek tu nechte a pojďte za mnou." Otevřela dveře doktorka Songová a čekala na ně než se připravili.
,,Jsme hotová!"
,,Já taky."
,,Můžu si s sebou vzít můj polštář?"
Šli dlouho, opravdu dlouho na to, že šli akorát na konec hradeb. ,,Toto bylo celé naše království. Velké co?" Usmála se, když došli k obrovským hradbám. ,,Jste poslední součást vojska. Hned zítra ráno půjdete do války, připravte se. Teď vás odvedu na místo kde si odpočinete, ale zároveň budete muset být ve střehu. Většina lidí tam jsou sami za sebe a jsou tu, aby splatili nějaký dluh. Pak tam jsou tací, jako jste vy. Přišli, aby nám pomohly. Ale těch není moc, tak si tam hlavně nesnažte najít přátele." Ukázala na nenápadné dveře ukryté v hradbách. ,,Běžte, tam už se o vás nějak postarají." Řekla a odešla.
Tommy seděl v koutu místnosti a přemýšlel o svém životě. Zažil toho ještě tak málo, příliš málo. Byl moc mladý na válku, cítili to všichni.
V podlouhé místnosti sedělo několik můžu, někteří starší, jiní mladší. Většina z nich už někdy bojovala, ovšem stále tu bylo dost můžu kteří se nikdy nesetkali v opravdovém boji aby někoho museli zabít. ,,Co když to nezvládnem? Co když to nějak pokazíme a tím je necháme ovládnou celou planetu?" Svěřovala se Katherine se svými obavami Tobiasovi. ,,To zvládneš. Věřím ti." I když to neznělo až tak přesvědčivě jak mělo, muselo to světlovlásce stačit.
Muži sedící v té zašlé místnosti porostlé mechem se chovali přesně jak říkala doktorka.
Po dvou hodinách je všechny zavolali, ať si jdou pro výzbroj. ,,Hej, Jeremy, zapneš mi to?" Zavolal na Jerryho Finn, když nemohl dosáhnout na zapínání brnění. Ani nebylo pořádně brnění, byl to prostě černý oblek. ,,Jasně." Potichu odpověděl a šel Finnovi oblek zapnout. ,,To se mě bojíš nebo co že mluvíš tak potichu? Neboj se, já tě nekousnu. Pokud teda ty nejdřív nekousneš mě, to bych pak kousal hodně." Usmál se a odešel opodál. Jerry protočil oči v sloup a šel se obléct.
,,Připravte se! Seřadit! Pozor!" Všichni stáli v zástupu a Katherine byla úplně vepředu. ,,Většina z vás jde do války poprvé, proto musím připomenout, jestli se nás jen pokusíte zradit, jdete rovnou na smrt. Jinak přeji hezkou zábavu." Otočil a se nově připravení vojáci šli do války. Prošli hradbami a nějakou dobu ještě šli, než spatřili vojsko nepřátel.
ČTEŠ
Dark Sea (Marvel)
Fantasy,,Kde jsi. Ukaž se!" Zoufale se rozkřikne po místnosti. Rozhlížela se pořád dokola, jestli náhodou neudiví někoho jiného. ,,Mě neuvidíš, já jsem ty." Nevěří tomu, v její hlavě nikdo být přeci nemůže. Parazit. Byl to přesně ten parazit, o kterém mluv...
