Obklopovalo to tu ticho kromě hlasu patřícímu Furymu, který volal všechny agenty do místnosti.
Z nějakého důvodu se objevil Loki, ale neútočil. Jen stál na místě bez žádného pohybu, až to vypadalo jako by nežil. To uměl už od dětství. Ano sice to bylo strašidelné, ale jemu to nevadilo.Všichni Avengers se dali do pohybu. Dokonce i Thor. Už se mu již nedalo věřit. Tedy dalo by se mu věřit, pokud by neudělal ty ohavnosti. Za to, že tu udělal takovou nevídanou spoušť by málo kdo dokázal odpustit. A teď se tu objevil po půl roce jako by se nechumelilo. Anthony, ale hleděl do Bohovo tváře .
Ten jako jediný si tam seděl v klidu. Přesněji řečeno už z něj neměl strach. Porazili ho. Proč se bát někoho kdo prohrál. Stejně jen stojí a mlčky kouká před sebe. Byl jako paralyzován.,, Chudáčku snad ti maminka nedala na zadeček a neřekla ať se jdeš omluvit" zadržoval v sobě smích. Bohužel to nevydrželo na dlouho a místností se ozval smích od toho egoistického Midgarďana.
Všichni po něm hodili nechápající pohled.,, Starku mlčte" zavrčel Fury. Stejně se ještě poté dlouho smál. Když konečně přestal se svým smíchem pohlédl na Lokiho.,, Co tu ty vůbec potřebuješ?" Zeptal se na otázku, kterou nevyřkl nikdo.
Teprve až teď svou pozornost přemístil ke Starkovi. Fury jeho pozornosti na Starka využil a nechal jej zatknout. Agentka Hillová odvedla na rozkaz Furyho Lokiho do jejich nové vylepšené cely. S postavením jim pomohl Stark i Thor, který pomohl menším kouzlem. Bylo to pro šéfa Shieldu ponižující. Nejvíce ze strany pomoci Starka.
Mezitím co jej Hillová odváděla do cely si všichni sedli na svá místa zpět a čekali. Jediný Fury stál a pohledem provrtával Starkovu hlavu. Jak nejradši by ho na místě odstřelil. Jediný sen šéfa Shieldu byl zabít někdy toho egoistického miliardáře. Ale zpět k celé skupince hrdinů.
Všichni měli jen jedinou otázku v mysli, ale byla jim vidět i na očích. Proč se Loki vrátil zpět? Jediná otázka a žádná odpověď. Byl to zrovna Tony koho to nejvíce zajímalo. Hleděl tedy na obrazovku kamery z cely. Jediný živý objekt jeho zorného pole. To co ho zajímalo nejvíce na světě a nemohl tomu porozumět. Byl to on, ten zatracený Bůh lstí.
Chtěl o něm vědět vše. Zaujal ho hned na první pohled. To se u Tonyho nestávalo často, aby se do něčeho tak zažral. Trýznilo ho to. Loki je pro něj jako neobjevený nový prvek, který musel Stark najít. Konečně jej, ale našel a mohl objevovat nové zákoutí Vesmíru či magie. Bohužel Fury mu to nepovolí, protože je nakrknutý za jeho pomoc. Měl by být spíše rád, jenže to on postě být nemůže.
Bůh si sedl na jednu lavičku trčící ze skla této místnosti, které tuto celu obklopovala. Přeci jen je z něj vyrobena.
Hleděl na zem a mlčky přemýšlel nad svým trestem od toho prokletého Odina. Jak jej nenáviděl. Ani v dětství ho nemusel, i když se snažil o dobrý vztah s ním. Vždy spolu hráli šachy. Jediná věc v čem si oba rozuměli.
To teď, ale nebylo podstatné. Nejvíce podstatné bylo jeho rozhodnutí. Nechtěl být v rukou někoho, kdo by mu pak ubližoval. Nenáviděl tresty od Odina, hlavně ty, které měly patřit Thorovi.
Zkoušel si mezi nimi vybrat, ale vždy jeho trest padl na Starka. Naštvaně koukal na podlahu věznice a říkal si " Proč? Proč já?" Když uslyšel otevírání cely. Pohlédl na onou osobu a překvapeně se mu rozšířili zorničky.
------------------------------------
Tak přišla jsem
s novou knihou o
Frostiron a
doufám, že se líbí
Mina-san.Vaše Natysanka😊
ČTEŠ
Nikdy neodcházej - [Frostiron] [POZASTAVENO]
FanfictionŘíkali ať se s ním nesbližuje, ale on na to nedával takový důraz. Říkali ať se k němu netiskne, ale on si z toho dělal srandu. Říkal ať se ho nedotýká, ale on se dotkl. Věděl, že je to špatné, jenže touha jej přemohla. Tonyho touha byla o mnoho větš...