Nikdy neodcházej - [Frostiron] [POZASTAVENO]

Samotnost

Nové slovo tady XD))

Jeho oči byly rudé od pláče. Trápil se. Nikoho k sobě nepouštěl. Ani Steva, kterému se ještě nedávno svěřoval se svými pocity. Nemohl už věřit nikomu. Ani sobě. Udělal tu největší chybu. Zamiloval se do Boha. A to dělat neměl. Teď už to věděl, a i tak ho stále miloval.

Potichu vstal z postele. Jako vždy zamířil do baru, kde vzal novou skotskou.,,Budu muset objednat nové," zašeptal, když zjistil fakt, že v jeho rukou byla poslední náplň jeho života. Zavřel skleněné dvířka a rozešel se k obýváku. Tady ho viděl naposled.

Zastavil se. Do očí se mu nahrnuly nové slzy. Už nechtěl být sám. Chtěl zpátky Lokiho. Boha, kterého začal milovat a bude těžké ho přestat milovat. Spadl na kolena. Ozvalo se menší bouchnutí, a pak už jen časté dopadání kapek na podlahu.,,Loki," zašeptal jeho jméno. Nemohl vztyčit hlavu a zapomenout na něj. To by byl až nadlidský úkol.

Dlouho na té zemi plakal. Ne, on přímo řval. Pomalu se zvedl a došel si sednout na pohovku. Otevřel svojí skotskou a do půl hodiny nezbyla ani kapka. Smutně se zasmál své naivitě. Byl tak ztrápený, že vypadal někdy jak psychopat, co nejrychleji ukončí svůj život. Tony se jen smál jaký debil byl a brečel. Nic víc nedokázal.

A jak bylo zvykem, usnul na sedačce s právě zaschlými slzami na tvářích.

--------------

Krátká kapitolka, aby
bylo vidět, jak to Tony
snáší. Doufám, že se líbí
a zase příště Mina-san.

Vaše Natysanka 😊