I'm So Sorry

3 Part

„už zase nestíháme" vyjekla jsem a přejela jsem si řasenkou přes řasy, hodila jsem si na záda tažku a dobíhala Liama který se chystal nastartovat jejo auto v naší garáži. „klid lásko ještě máme 10 minut" řekl v klidu a tím mě utišil. „sedla jsem si do černého Range Roweru na místo spolujezdce a Liam nastartoval a rychle vyjel na silnici. Konečně jsme vyjeli z mého domu a mířili si to do školy. Škoda že naše školy jsou ale rozdělené na dívčí a chlapeckou, takže se vlastně s Liamem celých 8 hodin učení neuvidíme. Zastavili jsme na školním parkovišti a oba jsme vystoupili. Nechtělo se mi od Liama odcházet ale škola volá a já byla jedna z tech vzorných dívek. Podívala jsem se na něj a věnovala jsem mu dlouhej polibek na rozloučenou. „pa bobíku" nazvala jsem ho svojí oblíbenou přesdívkou, „zatím ahoj Honey, v 11 sraz tady" nastanovil naší obvyklou zchůzku u jeho auta kde  se svíma kámošema vždycky po škole kouří. Mávla jsem mu a mířila si to do školy s jeho pohledem na mím zadku, nechala jsem si zálažet na houpajících se bocích ze strany na stranu aby jsem ho podráždila. Rychle jsem procházela chodbama k mé skříňce, hned mě zahlédla čekající osoba hned vedle mé skříňky. „ahoj Sili" Sili je vlastně přesdívka pro mojí kamarádku Silvii Bidveren. „čau kočko tak co Liam?“ neustále se na nás dva ptá protože s ním vlastně měla první chodit ona, ale vybral si sám mě. Nebyla na mě naštvaná a ani moc nežárlila, snažila se. A jsem jsem jí za to hrozně moc vděčná. „v pohodě, co máme první hodinu?“ zeptala jsem se, za ten půlrok stejného rozvrhu jsem si pořád nezapamatovala ani jednu hodinu. „Um... Matiku“ řekla a udělala znuděný obličej, nesnáším matematiku. I Čejina je lepší než posraná matika. Sama jsem si zakroutila očima a s potřebnýma učebnicema jsme vyrazyly bok po boku do učebny matematiky. Celou přestávku jsme už potom ztrávily jen na záchodech kde jsme zase oxidovaly všem ostatním holkám a horlivě jsme se bavily a upravovaly u zrcadla. Často se nás tam baví víc jak 10 a pomalu se z naší debaty stává mluvnická hodina. A záchody tím pro nás ztrácí tu schopnost odskočit si na věčně špinavý záchod a stávají se pro nás spíše místností bez učitelek a učitelů. Sili zase začala panikařit a kazila si náladu tím že zapomněla doma na parapetě svojí oblíbenou krémovou rtěnku, někdy mi přijde že bez ní nedá ani ránu. No a takhle jsme se bavily a dělaly kraviny dokud nezazvonilo na hodinu a polovina holek vyšla stejně jako já se Sili do třídy kde na nás čekala rozzuřená učitelka matematiky. „Mladé dámy. Už je dávno po zvonění a vy se dál bavíte na záchodcích. V hodině máte být už dávno na svích místech připravené na matematiku!“ začala po nás řvát. Nějak jsem nedávala pozornost jejím kecům, nikdo ji neposlouchá. Řeší každou hloupost poznákou a když je jich hodně tak z toho má potom vyžší ego a radost protože nám pak může dál neohlášenou písemku.