I'm So Sorry

5 Part

„nám se po tobě s tátou taky stýskalo beruško. Jak se má Liam? A Sili?“ vyjekla máma jako kdyby tu nebyla celý měsíc. „mají se dobře, o nic jsi nepřišla“ uchechtla jsem se a obejmula taťku který mi pocuchal vlasy, takže mi trčely ze všech stran. „dělala jsem si vajíčka a nemohla jsem najít sůl. A dostala jsem sprda od češtinářky. A... Pane bože... Mě se po vás tak ztískalo“ při poslední větě se mi zlomil hlas a já se rozvzlikala. Máma mě vtiskla do obětí a začala mě utěšovat, táta se začal smál a pohladil mě po vlasech. „ty jsi naše malá holčička. Pořád je v tobě kousek té malé holčičky která brečí kvůli ztrátě rodičů“ řekla dojatě máma a cvrnkla mě do nosu. „byla bych nejradči kdyby jste nikam nejezdili“ hlasytě jsem si oddechla a utřela si uslzené tváře. „a co že jsi nenašla?“ změnil táta téma, „sůl“ řekla jsem se smíchem. To rozesmálo i mámu a hned co vešla do kuchyně a odevřela první skříňku vindala pitlík soli. Děkovně jsem se na ni usmála a mohla si dochutit vajíčka, „no neříkej že si sama sobě děláš takovouhle lahodu ale na nás dva s mámou se vyprdneš?!“ rozesmál se táta a já se na něj podívala. Najednou mi došlo že jsem opravdu mohla udělat i pro ně. „hned jdu na to“ chtěla jsem jít začít Kuchtit ale máma mě zaterasila cestu a zkřížila si ruce na hrudi. „no ani náhodou. Zítra je úterý to znamená škola, to znamená že se potřebuješ učit, to znamená hybaj do pokoje se učit, to znamená... Já to udělám“ řekla provokativně a já kývla. Rychle jsem to do sebe hodila a vystřelila jsem z kuchyně do pokoje se na povel své mámi učit. Najednou jsem byla plná elánu a nejraději bych uklidila celej dům abych mámě a tátovi udělala radost. „takže z matiky máme psát opakování na procenta, z čejiny musím přečíst tu četbu, z chem...“ brblala jsem si pro sebe, ale vyrušil mě zvonící mobil. Podívala jsem se na displej a na něm si pohrávalo číslo se jménem KULISEK MUJ 🤤😍. Zvedla jsem mu to a s úsměvem zapomněla na učení. „ahoj brouku“ řekla jsem a Liam mi oplatil přesdívku s pozdravem. „jak je doma? Už máš přečtenou tu četbu? Hrozně se mi po tobě stýská a rád bych se mazlil“ řekl posmutněle ale bohužel mu to dnesla neprojde. „láskooo. Já dneska opravdu nemám čas a potřebuju se naučit na matiku“ řekla jsem výhružně. „tak jo. Ale slib mi že když dneska nemůžeš tak si zejtra u mě doma uděláme šukací den“ namítl na oko uraženě, je jsem se zasmála a naschvál mu to típla. Závislák. Celou dobu jsem se potom učila na matiku a pak  se snažila zapamatovat si težkou chemii. Přiznám se. Chemie není zrovna můj silnej obor kterej by mě bavil a šel by mi od ruky jako každý jiný, ale k tomu aby jsem dosáhla dobrého výkonu se prostě těžce a pomalu učím. Přeci nejsem lajdák a nechci kazit mámě náladu z toho jak je na mě pyšná. Mám ráda když je na mě pyšná a má mě za co pochválit.