I'm So Sorry

23 Part

Omlouvám se za nevydávané části ale nějak se mi pokazil účet a nemohla jsem na příběhu „I'm so sorry“ nic publikovat. Až potom se stačilo jen odhlásit a všechno fungovalo 😂💞 ale konečně jsem se dostala k samému rozuzlení mezi Nell a Harrym! 🤯👑
______________________________________

Hned co jsem se probudila jsem sebou trhla do sedu, ale hned co jsem si uvědomila že jsem u sebe doma v postely jsem se uklidnila a zase zalehla zpátky do teplé peřiny. „měla jsi nám to s tátou říct“ trhla jsem sebou když se ozvala máma vedle mě, seděla na židly vedle postele a měla opuchlé oči od breku. „mami proč brečíš“ řekla jsem a obejmula ji. „podívej se na sebe jak vipadáš? Přijedu domů a tebe vidím v postely ubrečenou. A najednou se od Sílí dozvím že chodíšpravidelně na party a že jsi se rozešla s Liamem. Že tě podváděl a ty ses ve stresu vyspala s jiným klukem“ řekla a já jsem si sedla naproti ní a mlčela. „proč jsi nám to tajila? Vždyť každá holka v tvím věku má takové problémy, a já jsem ráda když mi říkáš pravdu“ řekla a sedla si vedle mě. „promiň“ řekla jsem a pustila všechny pocity ve tvaru malích slaných kapek ven po mích tvářích. „bude to v pořádku, necháme tě doma a až ti bude dobře můžeš jít do školy. Budeš se Liamovi vyhýbat a kdyby něco všechno řekni Harrymu“ celkem mě překvapilo že ví o Harrym. „kde. Kde je Harry?“ řekla jsem a máma se usmála. „ještě spí v obýváku, včera jsem s ním mluvila je to hodnej kluk“ uklidnila mě a já kývla na souhlas. Opustila můj pokoj a já si lehla zpátky do postele, pozorovala jsem strop a přemítala si všechno co se právě teď událo. Stalo se toho tak moc že bych se nejraději zavřela v pokoji a brečela dokud bych nebyla tak seschlá že by ani moje oči neměly co ronit. Nechala jsem pomalu ztéct jednu slzu a po té následovaly další a další dokud jsem zase nevzvikala do škaredého ticha. Cítím se tak hnusně za to co jsem Liamovi provedla, ale na druhou stranu jsem naštvaná že mi nebyl schopný říct jeho nevěru. Dveře od pokoje se pomalu otevřeli a dovnitř zase vešla máma s miskou kuřecího vývaru. „už se tím netrap, mám říct Harrymu ať přijde?“ zeptala se a já mikla rameny. „pořád to mám v hlavě popletený a nevím jestli si to vyčítat nebo být na Liama naštvaná“ rozvzlikala jsem se víc. „to se srovná brouku, máš mojí i tátovu oporu. A Harry je tu taky pro tebe“ řekla a podala mi misku se lžičkou. „děkuji“ řekla jsem potichu a dala si do pusy lžičku máminy speciality. „ví o tom táta?“ zeptala jsem se a podívala se na mámu která kývla na souhlas. „hned začal Harryho poučovat jak se k tobě má chovat“ rozesmála se máma a Já na chvíli s ní. „sluší ti víc když se směješ než když brečíš“ řekla a pohladila mě po tváři. „Harry tu zůstane do zítřka tak by jste si mohli promluvit“ řekla a já jsem kývla. „mohla by jsi ho sem prosím poslat?“ zeptala jsem a ona kývla na souhlas. „ne, nebo já půjdu do obýváku“ rozhodla jsem a s mámou se rozešla po schodech přes kuchyň do obýváků. „nechám vás tu o samotě“ řekla máma a neznámo kam odešla. „ahoj“ řekla jsem a sedla si vedle něj, ležel a koukal se do stropu jako já před chvílí. „volal mi Liam“ řekl a podíval se na mě, zalapala jsem po dechu ne a ne říct nějakou větu. „chtěl by se se mnou po dobrým sejít a omluvit se hlavně tobě“ pokračoval a posadil se vedle mě, já zakývala na nesouhlas. „nikam nepůjdu, už ho nikdy v životě nechci vidět“ prohlásila jsem a podívala se na moje červené zápěstí. „věř mi, když půjdeme spolu nic ti neudělá. Kdyby jsme se s ním nesešli najde si tě ve škole“ řekl a vzal si do ruky moje zápěstí které si svíma zelenýma očima prohlížel.