I'm So Sorry

20 Part

„Berundo!! Budíček!“křikla mi vedle ucha Sili a já se zamračila, „ještě malou chvilku“ ukázala jsem kousek mezi prsty a znovu se zachumlala do peřiny. „co si jako myslíš že děláš?!“ vyjekla a vzala mi peřinu, otevřela jsem oči ale pak je zase kvůli světlu z okna zavřela, „zatáhni ty žaluzie prosím“ řekla jsem a zastínila si oči rukou. „tak to mě ani nehne, nezatáhnu je dokud se neskulturníš a nepojedeš se mnou do zoo“ řekla a usmála se. „jseš zlá“ pomalu jsem vylezla z poslete a dobelhala se do koupelny, na Silin povel jsem se zkulturnila a pak zase vešla zpátky do jejího pokoje. Popravdě se mi nikam nešlo ale co bych dělalal jiného? Doma? Sama? „co mám podle tvích představ dělat?“ zeptala jsem se aby bylo všechno po Sili. „hm... No tak si na sebe vem něco z toho nového oblečení a pak ti udělám účes“ rozhodla a já se zvedla a došla si pro nákupní tažku ve které bylo naházené oblečení. Vybrala jsem letní kraťásky a tílko, „aspoň dneska mě posloucháš a nehodlášsi mezi lidi brát tepláky“ řekla a usmála se na mě. „nikdy jsem si mezi lidi tepláky nevzala“ protestovala jsem a vykulila na ní oči. „ale vzala, nepamatuješ? Měla jsi je i ve škole“ ohradila se ale na to jsem si vůbec nepamatovala. Jen jsem se uchechtla a vlezla si zase do koupelny. Ze Silinýho nářadíčka jsem si půjčila řasenku kterou jsem si přejela přes řasy a vlasy jsem si smotala do jednoduchého drdolu. „ale noták, chci ti udělat copánek“ řekla naštvaně a rozčepířila mi je, naštvaně jsem se na ní podívala a rozpustila si vlasy. „do toho“ řekla jsem znuděně. „trochu života do toho umírání boruku, ještě tě čeká cesta s mapou zoo a krmení slonů“ muckla na mě. A udělala mi krásný rybý cop. „jedeme!!“ vykřikla jak malá holka když jsme se rozjely směr zoo, jen jsem se uchechtla a dál pozorovala cestu.

O HODINU POZDĚJI
Už jsme prošly třičtvrtě zoo a bolí mě nohy, na opak Sili mě neustále tahá někam daleko od východu. „Sili mně upadnou nohy!“ vyjekla jsem a posadila jsem se na lavičku, „ale támhle jsou hroši!“ řekla a naštvaně dupla. „vždyť u tech už jsme byly“ řekla jsem ale hned se bránila. „ale tady budou ve vodě“ vyjekla a šla tam beze mně. Nikdy bych neřekla že bude tak hiperaktivní jako malí děcko. Počkala jsem na ni než přijde spátky a pak jsme se konečně pomalím krokem dostaly ze zoo, uplně vyřícená bez nálady jsem skočila do Siliny postele a do vteřiny usla.