Příběh se odehrává těsně před Infinity War.
Adele
Adele šla New Yorskými ulicemi. Hledala Petera který se zase vypařil. Tohle dělat často. Adele nevěděla jestli je to nějaká hra nebo co. Šla okolo několika supermarketů, kaváren, restaurací až zašla za roh a byla u Peterova domu. Šla nahoru po schodech a zazvonila. Otevřela Mary. "Dobrý den je tu Peter?" Mary se na ní usmála. "Ne není." Adele si dala ruce v bok. "A nevíte kde by mohl být?" Na to Mary zavrtěla hlavou, že prej ne. Adele šla dolů po schodech až vyšla na ulici. "Ty místo toho abys chránila svět hledáš svýho ztracenýho milence." Adele se zastavila. "To není můj milenec." Zašeptala a znovu vykročila do davu. Podívala se nad hlavu. Víc už vidět nemusela. Na pavučinách se ulicí prohnal Spider-man. Adele se zastavil a usmála. "Já se z něho zblázním." I když byl Peter stejně starý jako Adele (v lidských rocích) bylo to občas jako hlídat malé dítě. Adele ho měla na starost když měl Tony práci. Adele moc nechápala proč ho má hlídat ale Tony jí na to vždycky řekl. "Nemusíš ho vysloveně hlídat. Ale věř mi mám na to své důvody." Adele běžela ulicí. Vždycky se na chvilku zastavila aby nabrala síly a potom se zase rozběhla směrem k základně Avengers.
Adele vběhla dovnitř. Peter měl na sobě oblek jenom masku měl sundanou. Podíval si s Visionem. "To si že mě snad děláš srandu?!" Rozkřikla se Adele přes celou místnost a sedla si na gauč. Ale nebyl to naštvaný křik spíše šťastný, že už ho nemusí hledat. "No tak promiň." Obrátil se na Adele Peter. "Musel jsem do školy." Adele se zasmála. "Je neděle." Na to už neměl Peter co říct. Začal se smát. Měl krásný smích. Takový milý na který si mohl odpovědět pouze dalším úsměvem. "Tak co chceš dělat?" Adele se na něho podívala. "Asi tu zůstaneme nebo jestli chceš někam jít." Peter se zamyslel. "Rád bych tě někam vzal." Adele nahodila překvapený výraz. "A to kam?" Peter okamžitě chytl Adele za ruku a táhl jí pryč z budovy.
Peter
"Ne, ne, ne sakra! Zase nestíhám! Ta učitelka nám dá vždycky tolik úkolů!" Říká si Peter pro sebe. Hází věcma kolem sebe. Hledá oblek. Potom se nadpřímí a podívá se do zdi. "Pan Stark mě zabije." Potom jde zase hledat oblek a ostatní oblečení. "Mary kde jsou ty ponožky?!" Mary rychle přiběhne. "Jak to mám asi vědět to ty tady máš příšernej bordel!" Peter jenom protočí oči. Potom si všimne obleku vysícího v šatníku. "To si snad děláte srandu." Pomyslí si. Rychle si oblékne oblek a vyletí z okna. Mary se jenom usměje a jde zpátky do kuchyně. Peter skáče po budovách a blíží se k základně Avengers.
Peter vedl Adele lesem. "Kam to jdeme?" Peter se na Adele usmál. Adele mu úsměv oplatila. Měla krásný úsměv. Takový milý. Když se usmívala vypadala jako kdyby se už nikdy neměla přestat usmívat. Peter se nachytal jak na Adele zírá. Peter pocítil něco jako...ne to je blbost. "Uvidíš." To očividně Adele stačilo. Vyšli na horu. Nad město. Chvíli tam jen tak stáli. Jelikož už byla noc město bylo osvícené. Asi po 2 minutách se spustil ohňostroj. Peter se podíval na Adele. Oči jí zářily nadšením. Peterovi se taky ohňostroj líbil. Ale ne tak moc jako Adele. "To je úžasné. Nic takového jsem ještě neviděla." Adele byla ohromená. Přesně jak to Peter chtěl. Ale klid nemohl zůstat věčně. Adele sebou cukla a otočila se. Peter se taky otočil tím směrem. Nevěděl na co Adele kouká. Nic tam nebylo. Adele zalapala po dechu.
Adele
Ten ohňostroj byl nádherný. Adele měla spoustu nápadů co od Petera očekávat ale tohle fakt ne. Klidný večer. Přesně to si Adele přála. Ale bohužel to co si přejete se často nevyplní. "Máte společnost." Adele z přemýšlení vytrhl Malekidův hlas. "Nebude se ti to moc líbit." Adele sebou cukla a otočila se. Peter se nechápavě otočil jejím směrem. Chvíli se tam Adele jenom dívala a hledala známky života. Ale byla tam. Opravdu tam byla. Adele zalapala po dechu. "Jsi v pořádku?" Peter se na Adele díval jako na zjevení. "Petere? Myslím, že máme práci." Peter to očividně nechápal. "Jakou práci?" Adele se podívala na Vandu která se křičela v křoví. "Musíme jim pomoct."
