Adele
Vanda se zvedá. Už i Peter si jí všimne. "Neměla bych tu být. Ale potřebujeme tvojí pomoc Adele. Jestli chceš můžeš toho kluka vzít sebou." Vanda jim pokyne rukou aby šli. Adele se otočí na Petera. Vypadá naštvaně. "Ten kluk jo?" Adele se zasměje. Ale sama si není jistá jestli chce za Vandou jít. "Běž." Adele se rozeběhne za Vandou která už je poměrně daleko. Peter hned za ní. "Co se děje Vando?" Zeptá se Adele když jí doběhne. "Po tom všem co se stalo jsme se usadili v jednom rodinném domě poblíž lesů. Je to tam celkem malé ale dokázali jsme si z toho udělat takovou malou základnu." Adele se zarazila. Zamrazilo jí. "A co děláte? Myslím jako co děláte když je pro vás nebezpečné se ukázat na veřejnosti." Vanda se zarazí. Zastaví se. Vypadá jako kdyby upírala na někoho pohled. "Snažíme se přežít. Ale něco se stalo Adele a ty nám musíš pomoct." Vanda dá znovu do kroku a Adele s Peterem jí rychle dojdou. "A jak vám mohu pomoct?" Vandě se vhrnou do očí slzy. Znovu se zastaví a podívá se na Adele. Je nešťastná. Příšerně nešťastná. "Co se děje Vando?" Vanda stále na Adele zírá. "Musíš mu pomoct. Už nezbývá moc času, pojď!" Vanda si otře nos a běží dál že srázu. Adele se podívá na Petera. Má stejně nechápavý výraz jako Adele. Pokrčí rameny a vyběhne za Vandou. Adele ho rychle následuje.
Peter
Peter si celou cestu co šli s Vandou okusoval nehty. Vůbec nevěděl o co tu jde. Hrozně moc si přál vědět kam jdou ale vypadalo to, že Adele si s Vandou ještě bude nějakou chvíli povídat. Občas se zastavila. Občas se jen tak dívala do dálky a občas se i podívala na Petera. Vždycky omylem. "Musíš mu pomoct. Už nezbývá moc času, pojď!" V tu chvíli se Vanda rozeběhne div se nepřizabije. Peter to nechápal. Objeví se tu divná holka co si říká Vanda, Adele jí zná ikdyž se o ní nikdy nezmínila a z nějákýho důvodu za ní pořád běží. Peter si na ní sice trochu pamatoval z letiště v Berlíně ale jenom tak matně. Běží celkem dlouho až se Adele zastaví a začne popadat dech. Peter se taky zastaví. Vanda si toho očividně vůbec nevšimla takže běží dál. "Jsi v pořádku?" Adele se opře o kámen a kývne, že ano. "Vypadáš tak bledě." Peter začíná mít o Adele strach ale ta se po chvíli jenom usmála a běžela dál. Peter zakroutil hlavou a zasmál se. Běžel dál až se před nimi objevil malý rodinný dům. Do toho domu vedlo asi 100 kabelů z různých stran lesa. Bylo to jako kdyby jim lišky a medvědi poskytli elektřinu. "To je doupě ajťáckejch vlků nebo co?" Vanda protočila oči v sloup. Dům byl moderní ale ne nejmodernější. Měl červenou střechu a komín. Okna byla zevnitř zatažená závěsy aby tam nikdo nekoukal. "Tak můžeme jít?" Peter se vylekaně podíval na Adele. Lekl se jí protože od ní nečekal, že vůbec promluví. Byla často tichá taková skoro bez života. Ale teď to bylo jako kdyby jí někdo píchnul adrenalin. Peter zívl a vydal se směrem k domu.
Adele
"Měli bychom tam už jít. Všichni tu civíte jak dementi co je na tom domů zvláštního? Vždyť je to obyčejnej dům akorát je okolo něj asi 150 kabelů no. Nemaj dost peněz to dát očividně do země tak to mají nad zemí." Adele už z Malekidova nekonečného mluvení bolela hlava. "Tak můžeme jít?" Řekla asi trochu hlasitěji než chtěla. Peter se jí očividně lekl. Ale Adele neměla čas nad tím přemýšlet o tom jestli náhodou někoho nepolekala a vydala se k domu. Vanda se k ní rychlé rozeběhla. "Pojď." Stále dělala jako kdyby tam Peter nebyl a Adele to štvalo. Celkem dost. Ale pohoda protože kdyby jí to doopravdy štvalo už by to byl trochu jiný příběh. Vanda odemkla klíčemi dveře. Když se dostali dovnitř přišli chodbou do obýváku. Byl tu nepořádek. Velký. Ne jenom od kabelů všude kolem ale také od toho klasického nepořádku jako například trička poházená na zemi, neumyté nádobí a prach všude. Ale to byla maličkost oproti tomu co Adele uviděla. Bylo to něco jako provizorní laboratoř. Všude byly obrazovky, stoly, papíry, desky prostě všechno co má na takovémhle místě být. Adele to přeneslo do starých vzpomínek kdy pracovala společně s Tonym a Brucem nad experimenty (včetně Ultrona). Byly tam rozdělané práce které potřebovali dokončit. Ale Vandu to vůbec nezajímalo. Chytla Adele studenou rukou za rameno a vedla jí do jiné místnosti. Museli do patra. Vanda otevřela dveře. Na posteli tam leželo tělo polomrtvého muže. Adele cítila jak Peter zalapal po dechu. Chtěla jít do místnosti ale vystrašený Peter jí chytl za ruku. "Nechoď tam." Sykl. Ale Adele tam nemohla jen tak stát. Vymanila se Peterovi ze sevření a přišla k tělu Kapitána Ameriky.
