Peter
Petera už hospoda po chvíli omrzela a tak se vydal ven. Měl v plánu najít Willa. Nevěděl na co přesně se ho bude ptát ale něco určitě vymyslí. Najít Willa nebylo až tak těžké jelikož Hire byla snad ta největší prdel světa. Stál vedle hospody v uličce a povídal si s Rogerem. "Děje se něco?" Will i Roger se rychle otočili. "Ne všechno dobrý." Samozřejmě to řekl Roger protože Will zase jako vždycky mlčel. Peter chtěl něco říct. Chtěl se zeptat jestli se doopravdy nic nestalo ale neudělal to. Otočil se a odkráčel zpět do hospody. Když byl skoro u dveří všiml si Willa jak na něj loupl očima. Asi jenom na sekundu ale stalo se to. Peter se ušklíbl a odešel.
Adele
Katherine Adele vzala někam dál do plání kde by si mohli v klidu promluvit. "Před asi 2 týdny se Keller vydal do jednoho blízkého města. Pozval ho tam místní šerif aby projednali situaci s indiány. Poslala jsem Gardera a Dylana po jeho stopách. Když se vrátili říkali, že prý chtějí udělat útok na Hire. Neví kdy ale musíme to zjistit jelikož je tu spoustu žen a dětí které nedokážou bojovat." Když to Katherine dořekla zasvítil jí na krku náhrdelník. Nebyl to náhrdelník ale kámen času. Adele tak úplně nedošlo, že v téhle době ho ještě nemá Doctor Strange ale Katherine. "Ty ho pořád máš." Usmála se. "Ano mám. Ale nevěnuji mu zas takovou pozornost." Adele se zamyslela. "Dávej na něj pozor. Vím, že o něj nemáš moc velký zájem ale jinak to nejde. Už jednou ti ho vzali. Tak hlavně aby ti ho nevzali znovu." Katherine svraštila hlavu. "Už se to stalo dávno nemůžeš mi to pořád vyčítat." Adele se zasmála. "Já ti to nevyčítám. Ale nemusela jsi o mě Olivii říct." "Já nic neřekla. Jenom jméno a kdo jsi a kde žiješ." Adele se zasmála. "To je dost. No to je jedno. Zítra se ještě uvidíme." Adele se obrátila a odešla do penzionu. Peter tam pochopitelně nebyl. Adele si lehla na postel a hned usnula. Chvíli se krčili za tím domem. "Musíme utéct!" Zařval Dylan a všichni se rozběhli směrem ke kopcům. Adele se ohlédla na ostatní. Will měl obrovského monokla na pravém oku. Ostatní měli červené skvrny všude po těle. Vyběhli nahoru a jen letmo se podívali na rozpadající se Hire. Peter mezi nimi nebyl. Adele se rozhlédla všude ale ne, opravdu tam nebyl. Neodvážila si vykřiknout jeho jméno. "Lidi měli bychom jít jinak Will vykrvácí." Až teď si všimla toho jak moc na tom je Will špatně. Měl obrovskou krvavou ránu na břiše. Opíral se ho Richiho. Adele nechápala jak je možné, že si toho předtím nevšimla. "Ano jistě." Rychle se rozeběhli dál. V tom se Adele prudce zastavila. Nestála na pláni nýbrž v Avengers základně. Byla tam sama. Nebyla tam Katherine ani kluci byla tam naprosto sama. Přesně tak jak to měla ráda. Samotu. Nekončící samotu. Najednou se před Adele objevila postava. Byl to Peter. "Pane bože! Ty žiješ!" Adele se mu vrhla kolem ramen ale on jí odstrčil. "Co..co se děje?" Peter se na Adele podíval bolestným výrazem. "Ty jsi mě neochránila. Nesplnila jsi to co si měla. Pan Stark se bude zlobit." Adele se probrala. Tekl z ní pot. Peter ležel vedle ní. "Co to bylo?" Zašeptala si jen tak sama pro sebe. Mohlo být tak 5 ráno víc určitě ne. Adele se zvedla a rozevřela dlaň. Zjevila se v ní červená tekutina. Kámen reality. Jediný kámen který má i kapalnou podobu. "Co mi chceš ukázat? Jiné reality? Tak co?" Ptala se tekutiny která se vždy vlila do jejího zápěstí a potom zase zpět. "S kým si to povídáš?" Adele rychle zavřela pěst a kámen reality jí zpátky zajel do dlaně. Rychle se otočila na Petera který ležel v posteli a opíral se o lokty. "Já..ehm...sama se sebou." Usmála se. Peter taky. "Ou trapná chvilka. Teď si bude Peter myslet, že jsi značně švihlá." Adele jenom nad Malekidovou poznámkou protočila oči.
Peter
Když se Peter probral Adele vedle něho neležela. Cítil se jako kdyby prošel bojem bez jeho schopností. Hlava mu třeštila a při každém malátném pohybu se mu chtělo zvracet. Adele stála u okna a něco říkala. Nerozuměl jí. "S kým si to povídáš?" Adele se rychle otočila. Vypadala trochu vylekaně. "Já..ehm...sama se sebou." Peter nevěděl co jí na to má říct a tak se jenom usmál. Přece jenom na to byl zvyklý. "Jak ses včera vůbec měl?" Peter si z večera moc nepamatoval. "Jo dobrý." Nemotorně se zvedl a opřel se o knihovnu. "Kde jsi byla?" "Byla jsem s Katherine. Řešili jsme pár věcí. Budeme si muset o tomhle místě promluvit." Peterovi se zamotala hlava. Podělaná kocovina. Pomyslel si. Ale neřekl to nahlas jelikož neměl v plánu to Adele říkat. Bylo ovšem vidět, že Adele stejně poznala, že je mu blbě a tak se jenom usmála. "Odpočiň si a potom se uvidíme." Vyšla ze dveří jako kdyby do sebe nikdy nebyly zamilovaní.
