Between the episodes - MLB FF (CZ)

🌸

Dostali jsme se domů. Byla jsem unavená, Louise začal mít horečku.. ale nejvíc unavenej byl Adrien. Bylo toho na něj dneska moc. Hned co jsme přijeli, spadl na gauč a ihned usl. Jen jsem se pousmála, dala mu pusu na vlasy a přikryl ho dekou, která byla složená na křesle. Vzala jsem Louise a šla mu nahoře dát najíst. Převlékla jsme ho do pyžama a dala mu kapky na snížení horečky. Stejně jako Adrien, hned co jsme ho dala do postýlky usl. Já neměla co dělat.. Kwamis ty už zase několik dní spaly, od té doby co přišly od mistra.. Vzbudí se jen když mají hlad. Alya se snaží bojovat za 4 životy.. včetně toho jejího. Nino je u ní 24 hodin týdně. A já si nemám s kým povídat.. teda aspoň teď ne. Zavřela jsme tedy dveře od Lousisova pokoje a šla do ložnice. Nevím jak, ale byla otevřená skříň a z ní vykukoval můj náčrtník. Vyndala jsem ho. Hah.. už si pomalu ani nepamatuju co všechno jsem tam kreslila. Otevřela jsme ho a měla chuť si črtat. Našla jsme si tužky a gumu. Začala jsem črtat šaty a později jsem je zdobila. Abych řekla pravdu, trvalo mi to dost dlouho než jsem byla s výsledkem spokojená. Nakonec jsem nakreslila nádherné šaty, s motýlými ozdobami. Trvalo mi několik hodin, než jsem všechno obtáhla, dokreslila a vystínovala. U navrhování jsem nakonec usnula a probudil mě ráno až Louisovo pláč. Ihned jsem vyskočila z postele a běžela k Louisovo do pokoje. Nevěděla jsme co se děje. Nakrmený byl, přebalený taky. Zuby mu nerosty.. až po chvíli jsem si všimla jeho teploty a tka jsem mu ji zaměřila. Začala jsme panikařit, protože ji měl vysokou. Vzala jsme si ho tedy na sebe, což ho sice malinko uklidnilo, ale pořád brečel. ,,Adriene.." šeptla jsme v obýváku a zatřásla s ním. ,,C-co se děje?" řekl a sedl si. Když uviděl mě s Louisem jak pláče na ruce, ihned vyskočil a vzal si bundu. ,,Teplota, že jo?" řekl a já kývla. ,,Tak jedem do nemocnice. Nepotřebujeme, aby se mu tu něco stalo." řekl a já kývla. Šel ho zatím připoutat do auta, zatímco já mu vzala pár věcí a bundu. Na dala jsem si boty, vzala klíče a mobil a vyrazili jsme do nemocnice. Brzo jsme do ní přijeli. Postarala se o mě a Louise stejná sestřička, která se o nás starala po porodu. Vzala nás na vyšetření k doktorovi. Řekli nám, že by všechno mělo být v pořádku, ale radši si ho v nemocnici nechají. Adrien tedy šel a vyjel domu pro věci, ale mezitím začali doktoři běhat kolem Louise. Brali mu krev, tlak každou chvíli teploty. Jenže pak s ním někam odjeli. Začala jsme panikařit.. ,,Co se děje?" zeptala jsem se v klidu, ale nikdo mi nebyl schopný odpovědět. Po chvíli za mnou přišla sestřička. ,,Máme podezření, že malý Louise má nádor a rakovinu. Není to vážné.. Je jen malý a má skoro 100% šanci přežít.." řekla a já si sedla. ,,T-Takže je tu i šance, že umře?" řekla jsem a ona sklesle kývla. Začala jsem brečet. ,,Ne, ne, ne.. Ne!" začala jsme říkat a chytla se za hlavu. ,,Proč všem, kterým mám ráda něco děje?" řekla jsme a málem se zhroutila. ,,Slečno, bude to v pohodě.. Slibuju.." řekla sestřička a začala mě uklidňovat. Řekla, že je velká šance, že ho rovnou vezmou na sál, pokud rakovinu má, aby se zbavili nádoru a slíbila mi, že mi bude říkat každou malou informaci o něm. Uklidnila mě a to dost. Po chvíli jsem si lehla na lůžko na pokoji a usnula, celá ubrečená, nervózní a unavená. Prosím tě bože, ať to přežije...