🌸

123 5 3
                                    

Než jsme se nadáli dalších pár měsíců uběhlo a já už byla skoro na konci 4. měsíce. I přesto, že jsem byla těhotná jsem dávala Louisovi všechnu lásku co jsme jen mohla.

Adrien se o mě a Louise moc hezky stará a je úžasný táta. Občas s Louisem chodívá na procházky a já mezitím odpočívám či narvhuju. Louise mi velmi rád pomáhá s mými náčrty a také šitím. Ani by jste nevěřili, jak rychle mi dokáže donést nit z košíku na druhé straně místnosti! A co teprve nákup? Jak rychle ho dokáže vyložit po celé kuchyni, zatímco se nedívám? Je vážně rychlý!

Popravdě občas až moc rychlý... Adrienovi minule trvalo asi 30 minut ho chytit a dostat do vany. Štěstí mu totiž přeje... kdykoliv ho Adrien měl, štěstí se k Louisovi obrátilo a Adrien uklouzl a spadl na zem. Takže Louise měl čas zase někam odběhnout. Ale zároveň je občas nemotorný, co si budeme!

Jeho minulá hra s hračkami skončila monoklem. Předminule si zase s Adrienem na procházce odřel nos, když se snažil vylézt na strom. A jednou spadnul ze své postýlky, když zíval.

Je holt vidět, že i když vypadá jak Adrien a je i dosti po něm, má i  vlastnosti po mě.

Za tu dobu nás taky napadlo si udělat rodinné fotky. Ty máme vyvěšené snad všude. V obýváku a v ložnici, převážně. Musím říct, že se doopravdy velmi vydařily. Jsou moc krásné a dost jsem si je zamilovala.

I přesto, že se Louise neusmíval a fotograf mu, jak řekl on sám: "kamenný výraz" zakryl dudlíkem, byly fotky vydařené. Oči Louisovi zářily když viděl fotoaparát. Je to holt model po Adrienovi.

Jeho krásně dlouhé vlásky se na většině fotke nedají přehlednout, spolu s jiskřičkama v jeho zelených očích. I přes jeho "kamenný" výraz lze vycítit, že hodně hluboko je štěstí, které se dere ven v podobě jiskřivých smaragdů, kterými jsou Louisovo oči.

A my s Adrienem jsme po dlouhé době vyrazili do města spolu s Alyou a Ninem... tedy ještě před focením. Alya se mnou zašla do kadeřnictví a nechaly jsme si udělat vlasy... a to samé kluci. Adrien a já jsme si vlasy oba dva zkrátili. Alya s Ninem si je mechali nabarvit po sázce s jejími přáteli. Vypadali dost zábavně, ale zároveň jim to slušelo.

Když jsme se po tomhle vrátili domu, všechno bylo jako po másle. Louise spinkal v postýlce, do které ho moje mamka uložila. Adrien ji pak odvezl domu a já mezitím usnula u Louise, když jsem se ho hladila ve vlasech.

Krásný a úspěšný to den řekla bych. A nejlepší z toho bylo, že jako každý den, jsem viděla mého malého chlapečka a trošičku povyrůst.

-------------

Hiyaaa! Takže po hooodně dlouhé době (ehm... 4 měsících... ehm...) jsem zase vydala kapitolu, yaaay! ^^' A ano žiju (haha)... Jak jsem již říkala, v minulé kapitole, skloubit školu, rodinu, přátelé a koníčeky není lehké... a co si budeme dává m ito celkem zabrat... alw snažím se být zniv aktivní! Takže se (znova) moc omlouvám, že jsem dlouho nic nevydala, ale je toho moc... ^^' 🙏🏻

Jako další omluvu, přijměte můj wannabe "art", který je právě fotka Marinette, Adrien a a Louise.

I know it's shitty af, but I tried

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

I know it's shitty af, but I tried... T^T

Also děkuji (ano, opět děkuji... ale vám nejde neděkovat~) za 2.23 k přečtení, jste úžasní, skvělí a prostě boží! Love ya guys 🥺🤧✨

Between the episodes - MLB FF (CZ) Kde žijí příběhy. Začni objevovat