143 6 2
                                    

O dva měsíce později, Marinette společně s Adrienem začali plánovat pokoj pro malou Emmu. Marinette už byla ve třetím měsíci těhotenství a i přesto, že její těhotenství nebylo rizikové, Adrien se o ní, jako každý správný manžel, bál... staral se o ní co jen mohl a to samé o Louise. Nechal na Marinette spíše klidnější a ne až tak stresující práci, aby se jí nic nestalo. Ale Mari věděla, že Adrien na sebe bere všechen stres. A tak pro něj chtěla připravit něco hezkého.

Začínalo pomalu září a tak Mari připravila překvapení. Jednoho dne k večeru, když Adrien usl Mari odvezla Louise k jejím rodičům. Když se vrátila domů, vzbudila Adriena a zavázal mu oči.

"Co to děláš?" zasmál se Adrien když ho Marinette pomalu vyvedla z jeho pracovny.

Marinette se jen pousmála a navlékla na něj jeho kabát se šálou. Adrien si poslepl Mandal boty a Maei přes sebe mezitím dala také kabát. Po chvíli ho vzala po schodech nahoru, na půdu kde ta pár krabicema, byly schody k malým dvířkám ve stropě.

Marinette je otevřela a pomalu vyvedla Adriena na střechu jejich domu. Po chvíli mu rozvázal oči a Adrien se nemohl přestat usmívat.

Marinette pro ně vyzdobila celou střechu. Květiny, stůl a jídlo s osvětlením... to všechno bylo na střeše jejich domu.

,,Božínku Mari, za co?" zeptal se Adrien a chytil Máří kolem pasu.

,,Co mám jen říct.. bereš na sebe všechnu stresující práci a tak jsem ti chtěla udělat překvapení. Snad ti to aspoň trochu zlepšilo náladu." řekla Mari s obrovským úsměvem.

,,Zlepšilo náladu? Nejen to! Mám strašnou radost! A úplně mi to dobilo energii, děkuju Marinette.." řekl Adrien a dal Marinette pusu.

,,A to není všechno.." řekla a vzala Adriena za ruku.

Přivedla ho k překrásně prostřenému stolu na kterém bylo již naservírované jídlo... a ne jen tak ledajaké. Byla to jídla, podle receptů Adrienovi matky. Když si Adrien uvědomil, že Mari uvařila jídla, která tak strašně miloval v dětství, nemohl říct nic jiného než: ,,Mari... Já tě tak strašně miluju..." a dát Mari pusu.

,,Já tebe taky, Adriene." řekla Mari a pusu mu oplatila.

Když se najedli, ten večer ještě dlouho do noci seděli na střeše a povídali si o všem možném. Ale po Adriena byla v tu noc, nejkrásnější věc ta.. že mohl vidět Mari mít radost. Že ji viděl v nočním světle a že viděl její oči zářit.

Dneska jsem zkusila psát z pohledu třetí osoby... a nevím píše se mi to popravdě líp než z pohledu Mari či Adriena, takže budu pravděpodobně střídat tyhle tři pohledy, takže snad vám to nevadí ^^' and also, omlouvám se za kratší kapitolu ^^'

A ještě... děkuju strašně moc za 1K přečtení ^^ nevíte jak moc si toho vážím >< 🙏🏻 love y'all so much ✨

Between the episodes - MLB FF (CZ) Kde žijí příběhy. Začni objevovat