NOVÉ JÁ

10.

,,Justine"vyjekla jsem.

"Jussi"zatřasla jsem s ním.

,,Hey,co děláš " a vstával z lavičky.

"Cloud" to jsi ty, promiň já myslel...

Bože můj vždyť ti musí být zima,proč tu jsi? a sedla jsem si k němu na lavičku.

,,Hele upřímně,nebudu ti lhát,nemám kde bydlet...."zklopil hlavu a díval se na svoje špičky bot.

Proč nebydlíš jakoby s námi,vždyť jste nejlepší kamarádi.

"Ehmm,no kvůli tobě, tam dneska být nemohu." a zadíval se mi do očí.

"Mně??"koukala jsem nechápavě.

,,Ano,Danny se bojí,že bych".....odmlčel jsem.

"Že bys mě,coo??" nadzvedla jsem obočí.

Hele to je jedno, prostě dneska nemůžu jasný!!!
Počkej co tu děláš vlastně ty ??

"Hele utekla jsem z "domu" a položila jsem ruku kousek vedle něho.

"Proč?"

,,Nechci se o tím bavit promiň....." a odvrátila pohled na jinou stranu.

,,Dobře, až budeš chtít, můžeš se mi se vším světit.

,,Děkuji a objala ho" citíla jsem krásnou vůni,kterou jsem pořád dýchala.

Vůbec jsem se od něj nechtěla odtrhnout, ale po dlouhé době jsem cítila pevný stisk a hlazení po vlasech co mně vážně chybělo.

"Claud" opatrně se ode mně odtrhl.

"Ano?" zadívala jsem se do těch jeho nádherných očí.

,,Víš, jsi fakt krásná!" asi ti to určitě říká tvůj kluk, každý den, ale musel jsem ti to říct.

,,Neříká Jussi"... a zklopila jsem zrak.
Myslím, že mu došlo z mé odpovědi,že kluka nemám.

,,Neboj ode mně to budeš slyšet hodně často"a prohrábl si vlasy.

Ucítila jsem jemný pohlazení na mé ruce,kterou po chvíli stiskl. Oba jsme sklopili zrak k naším rukou,které se dotýkaly. Zvedl mně jemně hlavu a přitáhl jsi mně blíž. Chytil mě za pas a přitáhl ještě blíž k němu. Věděla jsem přesně co chce udělat, takže jsem váhala. V jeho očích jsem viděla nejistotu a mojí pozornost. Potřebovala jsem teď někoho, abych se uklidnila. Naklonil se ke mně a naše rty se dotkly,dal mi pusu, kterou jsem mu ihned vrátila a on začal přidávat. Začala jsem s ním spolupracovat. Chytl mně za boky a posadil si mně do jeho klína. Seděli jsme na lavičce u prostřed parku a líbali se. Cítila jsem se dokonale, jezdila jsem mu rukou do vlasů a kolem krku. On, ale nepřestával, jeho ruka mi zajela pod mojí mikinou,kde jsem měla jen podprsenku.
Začala jsem posouvat svůj rozkrok o ten jeho a slyšela jemný vzdychnutí do polibku. Stiskla jsem mu vlasy a on siknul. Rukou se blížil k mé podprsence ale ....

Z ničeho nic začalo houkat policejní auto a viděla jsem v dálce světla. Rychle jsem se od něj odtrhla a začala zmatkovat. Byla jsem i ráda, že auto přijelo, nechtěla jsem s ním nic mít...ale...stalo se...
Ne tohle ne, já musím hned pryč, nemůžu tu být oni mě najdou a on mně zase ublíží ne znova už ne. Sakra..Sakra...ehm.. co.
"Neuvědomila jsem si,že mluvím asi moc nahlas a Jusstin mně zastavil.

,,Claud, kdo ti ublížil?!" chytl mně za zápěstí, abych se otočila k němu.

,,Nikdo, neřeš to jasný" a ruku mu vytrhla.

Přestaň si tady hrát na holku,která vyřeší vše sama. Doprdele já ti chci pomoct chápeš!!!

Zarazila jsme se, protože tohle bych do něho váženě neřekla.

,,Já musím vážně jít, chceš tedy jít semnou ??!"

,,Ty se mně ještě ptáš?" zvedl obočí.

"Samozřejmě, že jdu" pousmál se.