Klepala jsem se zimou, ale zároveň mně bylo neskutečné horko. Měla jsem takový zvláštní pocit. Neumím to ani popsat, cítila jsem se dobře, ale zároveň i ne. Po chvíli jsem si uvědomila co vlastně dělám a odtrhla se.
"Promiň, já ehm " prudce se odtáhla.
,,Neomlouvej se to já tě políbil, všechno je to moje vina nechal jsem se unést......omlouvám se." bylo vidět, že ho to vážně mrzí a měl zklopený zrak.
,,Rozešla jsem se teď z přítelem, takže to není pro mně jednoduché si začít něco nového." zkousla si spodní ret.
Jo, to chápu... mrzí mně to. A taky se omlouvám za tu párty, byl jsem opilý.
"To já taky, takže to neřeš a nic se mezi námi nemění." usmála se
Teď se v mém okolí lidi hodně rozešlo se svoji polovičkou. Mého kamaráda kamarád se rozešel s holkou, ale prej to bylo složité. Našel si někoho jiného a hodně ji podváděl, sem slyšel z vyprávění.,,Cože, jako vážně ?" vykulila jsem oči.
,,Ano." mykl rameny.
,,Jméno ?"vypadlo ze mně.
"Denis Cooper " vyhrkl.
Když vyslovil jeho jméno, udělalo se mi tak špatně, že jsem se rozklepala a vydala se ke břehu.
,,Děje se něco? Znáš ho?" a plaval zamnou.
,,Ne, jen je mi zima..... neznám ho" zalhala jsem.
,,Pojď vezmi si tu deku a já tě odvezu domů." dořekl a všechno zbalil.
,,Dobře, děkuji"a vydala se k autu.
Sedla si a čekala.... Koukala jsem jenom před sebe a promítala si Maxovu odpověď. Vrátili se mi všechny naše vzpomínky a začala trochu brečet.
"Jsi v pohodě?" chytl mé stehno.
,,Ano, jenom jsem si na něco vzpoměla, můžeme jet." utřela si slzy a nadechla se.
"Kam tě mám zavést?" a odvrátil pohled od volantu směrem ke mně.
Podívala jsem se na svůj mobil, kde bylo dvacet zpráv a 10 zmeškaných hovorů od Rebbi.
Sakra křikla jsem."Co se děje?" lekl se Max.
Četla jsem zprávu po zprávě....
Clooud kde jsi ?
Odpověz!!!
Bojím se o tebe
Nestalo se to nic
Dneska tady spát nemůžeš rodiče si pozvali nějakou návštěvu a ani já tady spát nemůžu. Půjdu asi k Nikovi a ty ?
Haloo??
Můžeš spát u Nicka taky."Dohajzlu" vykřikla jsem znovu.
Volala jsem ji, psala a nic."Můžeš mně konečně říct co se děje?" křikl a zastavil auto.
,,Nic, jen...." ukápla mi slza.
,,Jen co sakra?" řekl nasraně.
Prostě ono je to....." nevím proč, ale začali se mi slzy kutálet z očí.
,,Co se deje Claud?" řekl najednou ustaraně.
,,Nemám teď kde bydlet" začala brečet. Styděla jsem se a moc se neovládala.
"Jakto?" chytl mou ruku a hladil ji.
,,Nechci se o tom bavit promiň" utírala si slzy z očí.
,,Tak pojď spát ke mně? " usmál se.
,,To nejde, vždyť tě vůbec neznám?!" někomu napíšu.
,,To snad něčemu vadí?"
Nevěděla jsem co na to mám říct, tak jsem se jednoduše otočila a vlípla mu pusu.
,,To asi znamená souhlas" uchechtl se.
,,No, jelikož nemám jinou možnost, tak ano" zklopila zrak
Celou cestu jsme neprohodili žádnou větu a jenom v klidu seděli a dívali se před sebe. Měla jsem v hlavě tolik otázek a myšlenek, že už jsem váženě nevěděla, co s nimi. Musela jsem nějak prolomit to naše nekonečné ticho. Přestala jsem najednou na vše myslet a promluvila.
,,Je to ještě daleko ?" a otočila se směrem k němu.
,,Ne, už tam budem" odsekl.
Asi sem měla být raději z sticha..... Proč mně k sobě vůbec zval když se neumí chovat. Proč zase já.
Když jsme dojeli před jeho barák, zastavil a vystoupil. Otevřel mi dveře od auta a pousmál se. Upřímně nevím co s ním je a chci co nejrychleji jet někam pryč.,,Děje se něco?" nenápadně se ho zeptala.
,,Mělo by?" odsekl.
,,Tak asi vidím, co je?" otočila ho směrem k sobě.
,,Víš ono se to dost blbě vysvětluje" odmlčel.
"Mluv!" křikla jsem.
Prostě, mně jsou holky 'ukradený' je mi jendo co si o mně myslí čo mluví, nebo co s nimi dělám už tolik holek tu spalo nebo já u nich. Měl jsem jich dost, jakože fakt moc. Já je ošukal, nebo opil a nic to semnou nedělalo. Když jsem pozval tebe, měl jsem stejný pocit, jako u všech ostatních, ale teď ten pocit zmizel. Celou cestu jsem si říkal, že je to jen nějaká myšlenka, která zase odjede, ale neodešla. Ten pocit zmizel i v té vodě, když jsem tě políbil. Upřímně nevím co to semnou je.
,,Asi bude nejlepší, když půjdu" a vytahovala si mobil z kapsy, abych někomu zavolala.
,,Ne, já tě tu chci, a moc!" chytl mé ruce s přiblížil se dost blízko ke mně.
![](https://img.wattpad.com/cover/158128247-288-k424211.jpg)
ČTEŠ
NOVÉ JÁ
Fiksi PenggemarKniha je o 17- ctileté dívce jménem Cloudie Bakerové, která začíná žít nový život u tety a nevlastního strýce. Mají ale syna Dennyho, o kterým Cloudie neví. Claudie nastoupí do nové školy a konečně si najde tu správnou nejlepší kamarádku, kterou s...