NOVÉ JÁ

41.

Chytla jsem ho kolem krku sedla si na něj, líbala ho všude kde se dalo, užívala si jeho nádechy a doteky. Ruku položila na jeho klín ale.....

,,Necháme to na doma jo" smál se.

,,Ehm, fajn" a sešla dolů.

,,Ne že bych nechtěl, ale jsme v nemocnici" usmál se a protáhl si mně zpět na klín.

,,Já vím, promiň"

Seděli jsme tam celé ráno, odpoledne i večer a tetu stále neprobudili s umělého spánku. Celou tu dobu jsem nespala a tak jsem usla i po 3 kafi na Maxivým rameni.

,,Pojď Claud, jdeme domů"táhl mně za ruku.

,,Ne musím být tady dokud se neprobudí"

,,Doktor řekl, že to nějakou dobu potrvá, tak pojď "

,,Ale já nemám domov chápeš, takže nevím kam, bych měla jít!" křikla jsem.

,,Ke mně Claud!" pohladil mně.

,,No, to ne!" vykřikla jsem.

,,Přijeli ti domů rodiče" znejistila jsem.

,,Tak tě aspoň konečně představím" usmál se.

,,Maxi, já nechci" pořád jsem váhala.

,,Prosím" prosil mně.

,,No, tak dobře, když ti to udělá radost" usmála se a šla za nim.

V nemocnici jsme s doktorem všechno vyřídili a slíbil, že jak bude vědět více, hned zavolá, kdyby se něco stalo. Nasedli jsme k Maximu do auta a je-li nejdřív "ke mně".
Vzala jsem si u Rebeci pár věci a naházela to do sportovní velký tašky.
Rozloučila se s Beck a šla do auta.

,,Claud?" křikla.

,,Ano?" otočila se.

,,Přeju ti to" usmála se.

,,Děkuji" úsměv opětovala.

,,Myslíš, že něco bude?" zarazila se.

,,Já sama nevím Beck, on je tak moc hodný, milý, stará se o mě a to všechno, ale já se vztahu bojím."

,,Claudinko všechno tohle vím... dej tomu čas, ale hlavně se rozhodni správně." objala mě.

,,Vždy se můžeš vrátit" usmala se.

,,Děkuji ti za všechno!" stiskla jsem ji pevně.

Nasedla jsem do auta, připoutala se a vyjeli jsme.

,,Můžeme jít?" pohladil mě.

,,Ehmm" ušklíbla se.

,,Nervózní?"

,,Moc"

,,Neboj, rodiče jsou milý" usmál se a
chytl mě za ruku.

,,Ahoj mami a tati" pozdravil je.

,,Ahoj Maxíku" rozběhla se k němu mamka.

,,Jeé měl jsi nám zavolat, že budeme mít návštěvu, něco bych pro tebe a tvoji přítelkyni připravila." usmála se na mně jeho mamka, když mě zbystřila.

,,Ehm.... Claudie u nás bude chvíli bydlet, jestli nevadí. Pak ti všechno vysvětlím."mrknul na ni, aby se na nic už neptala.

,,Udělám vám večeři" otočila se na patě a šla do kuchyně.

,,Přípravím ti pokoj, pro hosty" usmála se paní Kollerová.