12. Výhružka [BLIZZARD]

90 20 9
                                    

Svítalo, a jakýsi rezavý vlk kráčel lesem. Vypadal velice vyčerpaně a po těle se mu táhly jizvy. Modrošedé oči se mu zvláštně, snad i nemocně leskly.

„Flame?" naklonila jsem hlavu na stranu. Vlk se na mě otočil, ale neodpověděl. Přistoupila jsem k němu blíže. „Jsi v pořádku, Flamey?"

Tentokrát se jako odpověď dostavilo zavrčení. Trochu nejistě jsem ustoupila o krok dozadu. Takhle jsem si Flamea nepamatovala. Tenhle Flame byl unavený, nemocný a kožich měl velice řídký.

„Uh, Flame...?"

„Zabij Feara," řekl tiše. Ztuhla jsem a ustoupila ještě dál. Flamea bych přece vždy poslechla, ale...

„Proč?"
„Zabij Feara," zopakoval znovu.
„Ne," řekla jsem tiše, „to nemůžu." Odbojně jsem se napřímila a švihla ocasem.

Vlk rozzuřeně zavrčel a vyskočil do vzduchu. Dopadl těsně přede mě. Jeho tělo, začalo černat a oči mu zezlátly. Vycenila jsem tesáky.

„Zabij Feara, zabij Feara..." opakoval stále dokola, až jsem myslela, že mi z toho praskne hlava. Jeho teď chraptivý hlas zněl v mé hlavě jako ozvěna a doháněl mě k šílenství.

Zoufale jsem zavyla. „Nech toho!"

Černý vlk, ale pokračoval, jeho hlas byl teď ale mnohonásobně hlasitější a bylo to ještě horší než předtím. Bolely mě uši, ale postupně mi bolest projela celým tělem. V agónii jsem se začala svíjet na zemi. Pak se vše rozplynulo.

Probudila jsem se v chladném doupěti Omegy. Pokusila jsem se uklidnit svůj zrychlený dech. Zůstala jsem v doupěti. Nebyla jsem námesíčná, aspoň to...

Další výhoda byla, že v doupěti jsem byla sama. Nebylo společné jak tomu bylo třeba u lovců nebo hlídkařů. Unaveně jsem zamrlala a vyšla ven. Přes noc napadlo hodně sněhu. Protáhla jsem se a zívla.

„... to jistě ano. Jenže myslím, že by si Maple už konečně po těch letech zasloužila víc," zaslechla jsem odněkud Betin hlas. Nemohla jsem si pomoct a zvědavě jsem nastražila uši.

„Ano... Ale proč zrovna Fear? Takový Pain, to by bylo lepší..." zamumlal Alfa.

„Avalanchi! Už se sakra vzpamatuj. Fear... Tomu vlkovi prostě moc nevěřím," zavrčela béžová.

„Promyslíme to –"

Ještě než stihl domluvit ho ale Beta rozzuřeně přerušila. „Pořád to jen odkládáš!"

„North, zatím nemáme žádné důkazy k nějakým špatným činům. Uvidíme. A to je moje poslední vyjádření, poslední slova k tomuto tématu. Alfova slova," dodal významně s přivřenýma očima.

„Ne!" vyštěkla Beta. Odvážná, pomyslela jsem si. „Ne, protože my máme úplně jasný důkaz. Byl na cizím území. Vždyť jejich pach na něm tak jasně visel! A víš co znamená náš člen na cizím území? Přepadení! Vzpamatuj se, bratře."

„Jsem nevlastní." Sourozenecká hádka, tedy?

„Ale tohle je přeci úplně jedno. Vymyli ti snad mozek?"

Avalanche zlostně zasykl. „Už dost. Jdi. Jdi, North."

North zavrtěla hlavou, snad nad Alfovou nemožností a s povzdechem odešla. Odvrátila jsem od nich pohled, aby moje odposlouchávání nebylo tak nápadné. Co probírali? Fear byl na cizím území?

Rázem mi bylo líto, že jsem neslyšela více. Musela jsem ale uznat, že Betu obdivuji. Sice byla, podle toho, co jsem slyšela, Avalanchovou sestrou, ale stejně. Avalanche byl pořád Alfa, nehledě na postavení.

Náhle se ale ozvalo hluboké zavytí. Svolávání smečky... Proč teď?

Otráveně jsem vstala a doklusala do středu tábora. Přes noc jsem se moc nevyspala a při pohybu jsem únavu ucítila. North šla vedle mě a tvářila se také překvapeně. To už se její bratr rozmyslel?

„Feare, pojď sem," zamumlal Alfa bez milého tónu, se kterým většinou s Fearem mluvil, „kde jsi včera v noci byl?"

„Ve své noře," odpověděl hnědočerný vlk okamžitě. Avalanche přimhouřil oči.

„Nikdo z lovců tě něviděl. Říkal jsi, že s Alfou chceš mluvit. Nedostavil jsi se za ním ale, tak jsem se šla zeptat ostatních, kde jsi. Tvrdili, že tě ale neviděli. Tak jsem si řekla, že to nic vážného nebude, ale ty ses prý vrátil až těsně před úsvitem. A Feare... Chceme slyšet pravdu," vmísila se do toho Beta.

Avalanche přikývl a jeho pohled jantarových očí byl ještě přísnější, což způsobilo Fearovu nejistotu. „Dobrá, byl jsem se projít..."

„Proč jsi tedy tvrdil, že jsi byl v doupěti?" pokračoval výslech.

„Nebyl jsem si jistý, zda jsem mohl odejít," sklonil Fear hlavu. Vypadal... smutněji. Zkusila jsem se na to podívat z jiné perspektivy – Fear by byl nevinný vlk, který se chtěl projít a já na něj byla ještě hnusná. Dobře, takhle mi moc myslet nešlo... Ale přeci jen se nemohu řídit prvním dojmem... ne? No, slova hnědočerného vlka tedy ale moc přesvědčivě nezněla.

Podívala jsem se na šedou oblohu a přestala rozhovor nejvyšších vlků s Fearem vnímat. Dlouho jsem nic nejedla a žaludek už o nějaké jídlo prosil. Jenže kořisti moc nebylo, hlavní lovec byl zraněný, kdoví co se dělo s Fearem, Frost se možná i docela snažil, ale upřímně měl ze všeho spíš jen legraci. A Pain? Kdoví, jak dobře ten tajemný vlk loví.

„Dobrá Feare..." zaslechla jsem v dálce tlumeně a pokusila jsem se vrátit zpět z myšlenek do reality, „počítej ale s tím, že pokud uděláš cokoli dalšího proti smečce, prohodíš si se sestrou místo v hierarchii. Zklamal jsi mě." Alfův hlas zněl ostře a naštvaně. Maple, sedící vedle mě, zmateně střihla ušima, když zaslechla o možné změně v hierarchii.

„To je díky tobě, Blizzard?"

Zavrčela jsem a zamračila se na ni. „Ne." Ji ta teorie o rozvracování snad nikdy nepustí...

„Vy ostatní, můžete jít," pokynula nám Beta. Takže zbytek smečky tu byl úplně zbytečně.

Kdyby Maple povýšili, pro mě by to moc výhodné nebylo. Pokud bych bojovala s Fearem a vyhrála, dostala bych se mezi řady hlídky... Lov zněl ale lákavěji. A tak mě napadlo, jestli náhodou Avalanche právě nechce Feara ochránit. Možná, že Alfa vlk totiž tušil, že mě hlídka trochu odradí a nechala bych hnědočerného vlka být...

Povzdechla jsem si. Škoda, že nebyl čas se od tebe dozvědět víc o této smečce, Feathere... Nevím, jestli mi toho Frost moc poví a trochu se bojím, že většina z toho by byly jen vtípky.

Napadl mě ale jiný vlk, se kterým bych si mohla popovídat a třeba by mi i řekl něco víc o všech těch vlcích tady. A pokusem snad nic neztratím... Takže si pojďme popovídat, Paine.

"...Fear by byl nevinný vlk, který se chtěl projít a já na něj byla ještě hnusná. Dobře, takhle mi moc myslet nešlo... Ale přeci jen se nemohu řídit prvním dojmem... ne? No, slova hnědočerného vlka tedy ale moc přesvědčivě nezněla..."

Je tu někdo kdo s tím souhlasí a je na Fearově straně? :D Má tu zatím vůbec někdo aspoň trochu rád Feara?

💙Bloody💙

Plameny smrtiKde žijí příběhy. Začni objevovat