Páteční káva o osmé [ff. M.K]

9.pátek

,,Mohu mít jednu otázku, prosím?" Zeptal se chlapec a tím si získal pozornost dívky, která seděla naproti němu.

,,Zrovna si jí měl," řekla Áďa a čekala co z chlapce vypadne dál.

,,Haha fakt vtipný," odpověděl a upil ze své skleničky trochu vody.

,,Tak se ptej," zachychotala se.

,,Kolik ti je let?"

,,Záleží na tom?" Odpověděla a své čokoládové oči zvedla k chlapci.

,,Ani ne," řekl chlapec a podíval se na dívku. ,,Jenom mě to zajímá."

,,Jsem o něco starší než ty Kauly," usmála se.

,,To je o kolik?"

,,Pouze o rok," naznala a oči sklonila dolů, aby se vyhla jeho pohledu. Jeho pohled se však vůbec nezměnil. Stále koukal na dívku jako na obrázek, který byl každou chvíli jiný, ale víc a víc zajímaví.

Opět mezi nima nastalo ticho. Chlapec se nechtěl vyptávat a dívka nevěděla o čem se bavit. Ale nakonec téma našla.

,,Příští týden jsou Vánoce, jak se na ně těšíš?" Zeptala se ho.

,,Celkem jo, přijede brácha s přítelkyní a budeme je konečně slavit pohromadě celá rodina. Co ty?"

,,Vzhledem k tomu, že je tady zavřeno tak budu travit Vánoce s nevlastní mamkou a její starší dcerou. Celkem se těším, budou to první Vánoce za poslední 3.roky, co je budu  trávit s nimy." Usmála se.

,,Máš rozvedené rodiče?" Zeptal se Kauly a dívka se zarazila. Neodpovídala. ,,Promiň já jsem se tě nechtěl nějak dotknout. Omlouvám se."

,,Né to je v pohodě," řekla dívka. ,,Moje mamka je vlastně důvod proč sedím v této kavárně, až bude ten správný čas, dozvíš se více," usmála se a upila ze svého šálku karamelové latté.

Kauly ji pozoroval. To jak zvedala hrníček a přiložila ho k ústům ho nějak zahřálo u srdce. Došlo mu, že musí dát dívce čas, protože ji měl vážně moc rád.

,,Proč mi to neřekneš teď?" Naznal a hned mu došlo, že udělal chybu. Dívka se na něj podívala výhružným pohledem, ale hned jak uviděla vyjukáného chlapce, její pohled zjihl.

,,Prostě ti to ještě říct nechci. Mám k tomu svoje důvody."

,,Jaký?"

,,Mám strach, že až se to dozvíš, tak na mě budeš koukat jinak a opustíš mě kvůli tomu." Naznala dívka a zkontrolovala své hodinky.

,,To se nikdy nemůže stát Áďo, mám tě rád."

,,Nikdy, neříkej nikdy," zašeptala Áďa a po tváři jí steklo pár slz, které Kauly palcem setřel.

,,Budeme dělat, že se tento rozhovor nestal?" Zeptal se Kauly.

Áďa zakývala  hlavou na souhlas a zvedla se ze židle.

,,Takže za 14.dní tady, když je příští týden zavřeno?" Zeptal se chlapec.

,,Určitě budu se moc těšit Kauly," usmála se dívka, vzala si tašku a vyběhla z kavárny.

Kauly tam ještě chvíli seděl a přemýšlel proč má tu tajemnou holku tolik rád.