Páteční káva o osmé [ff. M.K]

14.pátek

,,Víš co mi dneska došlo?" Zeptala se dívka, když opět seděli v kavárně a popíjeli své kávy.

,,Nemám tušení," usmál se Kauly a podíval se na dívku, která měka velký zmatek v očích.

,,Že vztah, kdy se výdáme jen jednou týdně není žádný vztah," naznala a Kauly ji pohladil po ruce.

,,Je to vztah Áďo," řekl s výdechem a hned se nadechl aby mohl pokračovat. ,,To, že se nevídáme každý den jako všichni tady je lepší. Více se na tebe těšíme a alespoň si máme co říct." Dodal a Áďa se usmála.

,,Jsi opravdu skvělí Kauly, ani si tě nezasloužím," povzdychla si.

,,Omyl, to já si nezasloužím tebe," naznal a hádka mohla započít.

Hádali se asi půl hodiny kdo si koho zaslouží víc, ale když skončili propukli v obrovský smích.

,,Fajn teď nahodíme jiné téma," usmála se Áďa. ,,Jak to jde na hokeji?"

,,Řekl bych, že skvěle. Teď pojedu do Amriky na nějaký rozhovory. Musím se na ti připravit abych dopadl co nejlépe. Jedná se přeci jen o nejdůležitější krok v mém životě. Moc bych si přál abys tam jela semnou," naznal a Áďa na něj zůstala jen vyjeveně zírat a neměla slov.

Když se jí na jazyk začali drát první slova, musela je zahnat. Byli to divný slova, který se k této konverzaci rozhodně nehodili. Chvíli čekala až přijdou jiný slova a pustila se do debaty.

,,Nemůžu si jen tak odjet do Ameriky v půlce roku Kauly, studuji a mám tu brigádu. Co bych v Americe dělala? Vzdyť ani neumím anglicky." Řekla.

,,Já vím, ale mohli by jsme být pořád spolu. Nemuseli by jsme se scházet jenom pátky, ale byli by jsme spolu každý den," oponoval a na chvíli se odmlčel. ,,A hlavně bych se od tebe nemusel odloučit na tak dlouhou dobu," dodal a mile se na ní usmál.

,,Ale i tak je ti složitý. Prostě nemůžu jen tak opustit zemi co pro mě tolik znamená. Ty tam budeš mít kariéru, ale co já Kauly? Co když si tam najdeš nějakou lepši holku? Co pak bude semnou?" Zeptala se.

,,Proč bych tě měl opouštět? Nikdo jiný než ty pro mě neexistuje Áďo. Myslíš, že kdybych tě neměl rád, seděl bych tu s tebou každý pátek?"

,,Nejspíš ne," odpověděla dívka a Kauly ji chytil za ruku.

,,Jsi pro mě to nejdůležitější Áďo a jen tak se mě nezbavíš i kdyby jsi tu zůstala. Miluju tě a věřím tomu, že ještě dlouho budu. Prosím rozmysli si to pořadně. V Americe by nás čekal nový život a to napořád." Usmál se a palcem ji hladil hřbet ruky.

,,Dobře promyslím to," usmála se Aďa a dala mu malou pusu na nos.

Nebyla si jistá, že chce opustit Českou republiku, ale jestli to znamenalo nevídat Kaulyho, měla celý týden o čem přemýšlet.