Páteční káva o osmé [ff. M.K]

10.pátek

Dívka si to kráčela zasněženým parkem ke kavárně, která byla zavřená. Po tvářích ji tekly teplé slzy, ale nevěnovala jim pozornost.

Posadila se na židli hned před kavárnou a užívala si to ticho a klid. Přemýšlela co by dělala teď, kdyby s ní byla její mamka. V paměti ji vyběhla vzpomínka na jedny Vánoce a pousmála se, ale hned jak se vrátila do reality se její oči zaplnili slzama.

Z termosky si do hrníčku nalila trochu kakaa a zkontrolovala dárkovou tašku, která byla položena hned vedle ní. Byl v tom dárek pro Kaulyho na příští týden.

Zkontrolovala hodinky, které ukazovali za minutu osm. Odpočítávala vteřiny, ale nedělo si nic zvláštního. Po čtvrt hodině uslyšela dupot a nějaký hlasy, který si povídali. Byli čím dál blíže.

,,Áďo, co tady děláš?" Zeptal se pro dívku moc známý hlas a tak zvedla oči.

,,Chtěla jsem být sama," zašeptala a oči hned sklopila, protože ji začali téct slzy.

,,Opravdu? A proto teď brečíš," naznal a otočil se k chlapcovi co běžel s ním. ,,Brácha běž domu, já pak dorazím."

,,Neměl by jsi tu bejt, máš být doma u rodiny Kauly." Řekla Áďa.

,,Pokud si dobře pamatuji tak ty taky, tak co se stalo," zeptal se a něžně ji pohladil po zádech.

,,Zastavili jsme před jejím domem a nadšeně vylezli z auta. Vlezli jsme dovnitř, kde byla skvělá Vánoční atmosféra, ale pak přišla Lenka, moje nevlastní sestra. Řekla, že Vánoce jsou svátky kdy má být rodina po hromadě, ale já její rodina nejsem. Její mamka mě požádala abych odešla. Tak jsem šla, můj táta mě ani nebránil," řekla svůj příběh a přitulila se ke Kaulymu, který ji v objetí utišoval.

,,To bude dobrý, jsem tu s tebou." Naznal Kauly a počkal dokud se Áďa dostatečně neuklidní.

Podařilo se, Áďa se uklidnila a byla z ní zase ta usměvavá dívka.

,,Občas se opravdu stačí  jen vybrečet," usmála se a podívala se na chlapce, který seděl vedle ní.

,,Jsem rád, že je ti lépe," pohladil ji po tváři a zadíval se ji hluboko do očí. Začal se k ní naklánět a Áďa v tu chvíli zpozorněla.

,,Něco tu pro tebe vlastně mám," usmála se a otočila se pro dárkovou tašku, kterou chlapci podala. ,,Ale rozbalit až doma," zasmála se.

,,Tak jo, ale já mám dárek pro tebe doma," řekl chlapec a nervozně se podrbal na zátylku.

,,Tak mi ho dáš příští týden," naznala.

,,Mám lepší nápad," usmál se chlapec a pomohl dívce ze židle. ,,Půjdeš k nám." Rozkázal.

,,To, ale nejde Kauly," zakroutila dívka hlavou na neslouhlas.

,,Člověk nemá být na Vánoce sám Áďo. U nás se zahřeješ a já ti alespoň můžu dát ten dárek." Naznal a už dívku táhl ulicí pryč.

xxx

,,Máš opravdu skvělou rodinu," usmála se dívka, když seděla u Martina v pokoji.

,,Nejlepší," naznal a podíval se do dárkové tašky co dostal a když to uviděl zůstal v úžasu.

,,Nevěděla jsem vůbec co. Napadlo mě jenom toto," naznala, když uviděla jak si Kauly prohlíží fotku a řetízek.

,,Je to nádherný Áďo," usmál se Kauly a fotku položil na poličku. Poté zvedl z postele zlatý řetízek a přešel k dívce. ,,Zapneš mi ho?" Zeptal se a Áďa kývla hlavou.

,,Hotovo pane," usmála se a Kauly se šel podívat do zrcadla.

,,Super a teď ja," naznal a podal dívce taktéž dárkovou tašku.

Áďa ji roztáhla a vytáhla dres. Byl Pardubickej a na zádech napsáno Kaut. Áďa se podívala na Kaulyho a široce se usmála. Poté rozbalila krabičku kde byl náramek s nápisem ,,V pátky navždy spolu ❤".

,,Děkuji moc," vydechla a objala chlapce. Dala mu menší pusu na tvář a ukázala na náramek. ,,Zapneš mi ho, že jo," usmála se a ukázala na svou ruku, kterou Kauly následně chytl. Zapnul náramek a pořádně se na něj podíval.

,,Navždy spolu," zašeptal a s velkým úsměvem se podíval na Áďu, která se mu hned vrhla kolem krku.