Daddy's little girl [POZASTAVENO]

•1•

Chtěla bych vás upozornit, že v tomto příběhu se bude vyskytovat DDLG. Pokud někdo nevíte, co všechno tento vztah obnáší, můžete mi napsat a nebo si to zkusit vyhledat na internetu.
V příběhu nebude úplně kompletní typ tohoto vztahu, takže se bude od reálného v pár věcech lišit.
***
S úlevným výdechem jsem za sebou zavřela dveře a opřela se o ně. Tohle byl hodně dlouhý den. ,,Tak jak bylo ve škole?" ozval se můj bratr z kuchyně. Odlepila jsem se ode dveří, sundala si boty a vydala se do obýváku. 

Na to, že můj bratr před necelým rokem dokončil vysokou školu má skvělou práci a vlastní dům a teď se ještě musí starat o mě. Vážně nechápu, jak to všechno zvládl.

,,Příšerný, všichni se na mě koukali a...." zasekla jsem se v půlce věty, když jsem si všimla dvou kluků, kteří seděli na gauči. Oba se na mě koukali jako na nějaké zjevení a já na ně zrovna tak. 

Pozorovaly mě dva páry očí. První byly karamelově hnědé, které patřili pohlednému blonďákovi a ty druhé smaragdově zelené, které byly usazené na obličeji snad ještě pohlednějšího bruneta. 

,,Emmm" chtěla jsem něco říct, ale z kuchyně přišel Jacob a ujal se slova. ,,Kluci, to je Lizzie. Moje sestra. Teď tu se mnou bude bydlet a jestli na ní okamžitě nepřestanete čumět, tak vám ty oči vypíchnu." sladce se usmál. ,,Liz tohle je Nick" ukázal na bruneta, který se na mě mile usmál ,,a Leo." představil mi blonďáka, který na mě vytasil snad největší úsměv, co jsem kdy viděla. ,, A asi bych tě měl upozornit, že tu tráví víc času než u sebe doma."

,,Dobře, ráda vás poznávám." nervozně jsem ze sebe dostala. ,,Když mě teď omluvíte, ráda bych se převlékla." Mile jsem se usmála a odešla do pokoje.

Cestou jsem ještě zaslechla: ,,Kámo neřekl jsi, že je tak hezká." a po té větě hned tupou ránu a výkřik bolesti. Nad tím jsem se musela uchechtnout. 

*****

Seděla jsem na gauči mezi klukama, kteří mi vyprávěli trapné historky z vysoké, nad kterámi jsem se nemohla přestat smát. 

,,No a potom mu ta holka vylila jahodovej koktejl na hlavu." dořekl Nick a my všichni až na Lea jsme vybuchli smíchy. ,,Hele to nebylo vtipný. Ten sajrajt tam zaschnul a já to nemohl dostat z tech vlasů." to mě rozesmálo ještě víc. 

Tímhle povídáním jsme strávili několik hodin, a když jsem se po dalším z mnoha záchvatů smíchu podívala z okna, všimla jsem si, že se začíná stmívat.

,,Hele já mám hroznej hlad, co pro něco skočit a najíst se tady?" zeptal se Leo. ,,Skvělej nápad, už umírám hlady. Pro něco skočím." řekl Nick. ,,Já jdu s tebou. Leo zůstaneš tu s Liz?" ,,Ne já jdu taky, nikdy si nezapamatujete, co chci." protestoval blonďák.

,,To je dobrý, já tu počkám." řekla jsem. ,,Alespoň si udělám úkoly. Jo a vezmeš mi prosím kung-pao?" ,,Jasně, jako vždycky." usmál se na mě Jacob

,,Psal mi Alex, že je na cestě." řekl Nick, když se obouvali a chtěli vyrazit. ,,Kdo je Alex?" zeptala jsem se. ,,Jeden kámoš, co se před pár dny vrátil z Anglie." odpověděl mi Jacob. ,,Snad se stihneme vrátit než přijede." zamával na mě a zabouchl za sebou dveře. Skvělý, díky brácho.

Vrátila jsem se do obýváku a zapla si písničky, přinesla jsem si učení a pustila se do práce.

Zrovna jsem přemýšlela nad úlohou z matematiky, když se domem rozezněl zvonek. Myslela jsem si, že si zapomněli klíče a tak jsem prostě otevřela dveře, ale za nimi stál nějaký kluk. No kluk spíš už muž, vypadal o něco starší než Jacob a kluci. V takovém tom věku, kdy nevíte jestli tomu dotyčnému můžete ještě tykat a nebo už musíte vykat. 

Prohlížela jsem si ho asi delší dobu než bylo nutné, ale nemohla jsem si pomoct. Jeho havraní vlasy mu padaly do safírově modrých očí, které si mě prohlížely. Tak nějak zvláštně prohlížely, nebylo mi to moc příjemné. Bylo to nějak moc intimní. Já vím zvláštní použít tohle slovo při pohledu očí, ale připadalo mi to tak. 

Byl nejméně o hlavu vyšší než já, takže když jsem se mu podívala od očí musela jsem zaklánět hlavu. 

,,Hledám Jacoba." promluvil konečně, když se pohledem opět vrátil k mému obličeji. Měl zvláštní hlas, nějakým způsobem ve mě vzbuzoval autoritu. Nepatrně jsem se otřásla, abych ze sebe ten pocit shodila. ,,Ty musíš být Alex." vypadlo ze mě nakonec. ,,To jsem zlato a ty jsi..."

,,Já jsem Elisabeth, Jacobova sestra." natáhla jsem k němu ruku. Chytil mou ruku do své a přiložil ji ke rtům a následně políbil. Bylo to velmi zvláštní, ještě mě nikdy nikdo nepolíbil na ruku. Rychle jsem ji stáhla zpět k sobě a kousek od něj ustoupila. Zrudly mi tváře a já si najednou připadala hrozně hloupě. ,,Pojď dál. Kluci šli pro něco k jídlu." řekla jsem potichu se sklopeným pohledem.

Alex vešel a já za námi zavřela dveře.