Daddy's little girl [POZASTAVENO]

•10•

,,Co by si princezna přála k večeři?" Zašeptal mi Alex do ucha a jemně se do něho zakousl, zatímco jsem se dívala na nějaký kreslený seriál, který dávali v televizi. Ano, já ve svých šestnácti letech miluju animáky. No a co?

,,Hmmm. Něco dobrého a sladkého se spoustou šlehačky." Jen ta představa mi vykouzlila úsměv na tváři. A jelikož jsem byla šťastná já, byl i on. Většinou.

,,Jak si přeješ." Usmál se na mě a předtím, než odešel do kuchyně, mi věnoval cudný polibek na čelo.

Usmívala jsem se jako mesíček na hnoji a s radostí dále sledovala kreslené postavičky v televizi.

Pořád jsem myslela na to, jak to teď mezi námi bude. Celé jsem to nechápala. Vždyť jsme se viděli sotva třikrát a i přesto cítím to, co cítím. Rozhodně to není láska ani nic podobného. Jde jen o chtíč. Ale je to tak silné a nové, tak neznámé a nebezpečné. A to se mi líbí a chci to o to víc.

Po pár minutách sledování televize mi zazvonil telefon, přijala jsem hovor aniž bych se koukla na to, kdo volá. ,,Ano?" zívla jsem do telefonu. ,,Kde ksakru jsi Lizz?" zakřičela na mě přes telefon Jessica. ,,No jsem..." chtěla jsem jí říct, že jsem doma, protože jí rozhodně nemůžu říct pravdu. ,,Neříkej, že jsi doma, protože nejsi. Teď jsme tam byli a nikdo není doma." Sakra.

,,Jsem s bráchou v práci, protože tu potřebuje ještě něco zařídit. Proč jste vůbec byli u mě doma? Je tam Jackson?" Ptala jsem se zmateně na všechny otázky, které mě napadly.

,,Ahoj, Lizz. Můžeš mi vysvětlit, proč nejsi doma? Měli jsme skvělý plán, jak tě dostaneme z domu a půjdeme se opít." vychrlil ze sebe nadšeně Jackson. Musela jsem se nad jejich střeleností zasmát. ,,Jacksone, zítra je škola, i kdybych byla doma, rozhodně s vámi nepůjdu pít." 

Přišel za mnou Alex a sedl si vedle mě na gauč, položil mi ruku na stehno a začal můj krk zasypávat jemnými polibky. Tiše jsem vzdychla, když se mi přisál na krk a kousl mě.

,,Lizz? To jsi právě zavzdychala? Co se tam děje? Vyklop to!" začal na mě hystericky křičet Jackson.

,,Hele uvidíme se zítra ve škole, už musím jít." řekla jsem a zavěsila hovor.

Alex mě políbil na rty a já mu polibek s radostí opětovala. ,,Večeře je na stole." řekl, když se ode mně odtáhl. Nadšeně jsem zavýskala a utíkala za ním. 

Během toho, co jsem se cpala palačinkami s kopou šlehačky, ze mě Alex nespustil oči. Nejdřív mi to přišlo roztomilé, ale když do mě tím pohledem propaloval díru, ošila jsem se. ,,Děje se něco?" zamumlala jsem s plnou pusou. Hodil na mě káravý pohled. ,,S plnou pusou se nemluví darling."

Polkla jsem sousto, které jsem měla v puse a olízla si šlehačku ze rtů. ,,Jistě, tak co se děje?"

,,Kdo byl ten kluk, se kterým jsi mluvila?" zeptal se mě narovinu. ,,Jackson? Jen kamarád ze školy." Nad slovem kamarád jsem se musela uchechtnout, vždyť toho kluka vlastně ani neznám, neznám nikoho z mých nových "přátel". ale přesto je to od nich milé, že mě tak snadno přijali mezi sebe. Dá se říct, že díky nim, patřím mezi takzvanou "elitu" školy. Je to docela vtipné, nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla být ta oblíbená.

,,Jen kamarád?" zeptal se a přivřel při tom oči a na čele se mu udělala roztomilá vráska. Vstala jsem od stolu a přešla k němu, sklonila jsem se, abych měla obličej v úrovní jeho očí. ,,Ty žárlíš?" zasmála jsem se.

,,Rozhodně ne, protože ty jsi teď jenom, jenom moje, a kdyby na tebe ten Jackson nebo kdokoliv jiný sáhnul, musel bych udělat nepěkné věci. Nikdo mi totiž nebude sahat na MOJÍ překrásnou princeznu, protože ta je jenom  moje, že babygirl?" upřímně mě zaskočilo, to co řekl, ale někde hluboko jsem cítila, že by nebyl schopný nikomu ublížit. Že ne?

,,Jenom tvoje, daddy."

Heeey, I'm back.

Od teď už pravidelně. Slibuji <3