•7•

9K 186 3
                                    

Po celém dni stráveném ve škole, jsem se nemohla dočkat až budu doma. Musela jsem ovšem přežít ještě poslední hodinu. Vyndala jsem si proto ze skříňky učebnici z biologie a vyrazila na svou poslední hodinu.

Když jsem došla do třídy, mávala na mě ze zadní lavice Ellen. Vydala jsem se tedy za ní a sedla si do lavice před ní, jelikož vím, že sedí v Chrisem.

Chris je kapitán fotbalového týmu a Ellenin přítel. Já ho ovšem moc nemusím. Je to takový ten typický nagelovaný frajírek, který si myslí, že ho každý miluje.

,,Ahoj, jaký jsi měla víkend?" Zeptala jsem se zdvořile, i když jsem věděla, jak bude znít její odpověď.

,,V sobotu jsme byli všichni na té párty a ještě teď mě z ni bolí hlava, takže jsem celou neděli prospala." Zasmála se.

Vlastně jsem byla ráda, že jsem tam v sobotu nešla. Já nepiju, nekouřím a ani nemám za koníčka rozdávat si to s náhodným opilými a zhulenými lidmi.

,,Jo škoda, že jsi tam nebyla. Chtěla jsem tě seznámit se spoustou lidí." Ozvalo se vedle mě.

,,Jess, už jsem ti..." začala jsem, ale nové příchozí mě zastavila.

,,Já vím. Ale tenhle víkend už půjdeš, že?" Očekávání v její tváři bylo očividné a já neměla to srdce ji zklamat.

,,No dobře. Půjdu."

,,Jooo." Zavýskaly obě dvě. ,,Přijedeme k tobě dřív a vybereme ti nějaké oblečení." Vyhrkla Ellen. Vypadala opravdu nadšeně.

Celý zbytek přestávky ty dvě řešily, co si vezmou na sebe a do čeho navlečou i mě. Upřímně jsem z toho měla strach.

Když zazvonilo na hodinu, vešel do třídy učitel a nesl kopu papírů a to znamenalo jen jedno. Test. Test, na který jsem se neučila. Sakra.

,,Takže dneska si napíšeme test z poslední probranné látky. Noahu rozdej ty papíry, prosím." Řekl učitel a podal papíry chlapci, sedícímu v první lavici. Ten se neochotně zvedl a začal rozdávat.

,,Máte na to dvacet minut." Oznámil a sedl si za katedru.

Začala jsem psát, netušila jsem co, ale alepoň tam něco budu mít. Zrovna, když jsem přemýšlela nad dvanáctou otázkou, se otevřely dveře a do třídy vešel Chris.

,,Jdete pozdě pane O'Niele." Řekl nastvaně profesor. ,,Zrovna se píše test. Takže si ho přijdete dodělat po vyučování." Oznámil mu a ukázal, že se má posadit.

Chris se ani nenamáhal s omluvou a jen se nastvaně posadil na místo za mě.

***
Když zazvonilo na konec hodiny, frustrovaně jsem si povzdechla a vzala věci z lavice.

,,Bože já ten test úplně posrala." Uchechtla se Ellen.

,,To mi povídej, první známka z biologie a já budu propadat." Fňukla jsem.

,,No tak pojď ty hromádko neštěstí. Už chci odsud vypadnout." Chytla mě Jess za ruku a vláčela za sebou ke škříňkám.

Odemkla jsem si tu svou a hodila do ní učebnici z biologie a zase ji zavřela.

,,Nechceš hodit domů?" Zeptala se mě Jess kráčející vedle mě ven.

,,Ne děkuju, vyzvedne mě brácha."

Když jsme vyšly ven, uviděla jsem svého bratra opírajícího se o svoje auto, jak s někým telefonuje.

,,Tak zítra." Objala jsem Jess a ještě ji zamávala. Došla jsem za Jackobem a pozdravila ho.

,,Už musím jít. Přišla Lizzie." Řekl do telefonu a pak se na mě usmál. Nastoupili jsme do auta a rozjeli se od školy.

,,Tak jak bylo ve škole? Koukám, že jsi přežila."

,,Je to škola, jak bych se tam asi měla?"

,,Jo promiň, blbá otázka." Zasmál se a věnoval se dál řízení. ,,My nejedeme domů?" Zeptala jsme se ho překvapeně.

,,Ne. Volal mi Nick, že se něco podělalo v práci. Bude to jenom chvilka."  Jen jsem přikývla a dal se koukala z okna.

Po asi další půl hodině jízdy, jsem zastavili před velikou budovou. Nacházeli jsme se na druhé straně města. Kdyby mě zády někdo vysadil a nechal, tak bych se domu dostala možná tak za měsíc.

Vystoupili jsme z auta a vešli do budovy. Nastoupili do výtahu a vyjeli do desátého patra.

Jackob mě posadil do pohodlného křesla a řekl, že se za chvíli vrátí.

Na stolečku, který byl u křesla jsem si všimla hromádky časopisů. Jeden jsem si vzala a začala v něm listovat.

Byl to časopis o bydlení. Nečekáně, když se nacházíme ve firmě, která se tím zabývá.

Prohlížela jsem si fotky novych bytů a domů a snila o tom, až budu mít rodinu a bydlet taky v takovém domě. Nikdy jsem nepožádala jaké to je mít normální s spokojenou rodinu.

,,Už přemýšlíš, kam zdrhneš od bráchy?"

Polekaně jsem nadskočila a hodila vražedné pohled po Nickovi, kterymu to přišlo hrozně vtipný.

,,Myslím, že jsi mi právě přivodil infarkt."

,,Jen jsem ti přišel říct, že se to trochu protáhne, takže si prý máš zavolat taxi."

Skvělý. ,,To je super."

,,Poučení pro příště. Už nikdy nezadám žádný důležitý projek stážistovi." Prohrábl si vlasy a otočil se. ,,Asi bych se měl vrátit, jinak mě tvůj bratr zabije."

Já si vzala telefon do ruky a chtěla zavolat Jess, jestli by pro mě nedojela, ale všimla jsem si kontaktu, který jsem si tam určitě nezkládala.

Ani nevím z jakého důvodu jsem to číslo vytočila. Nebo vím, ale nechci si to přiznat.

Daddy's little girl [POZASTAVENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat