Daddy's little girl [POZASTAVENO]

•13•

Při zvuku zvonění, oznamující konec hodiny, mě polil pot. Nevím jestli tam vážně bude, ale teď ho vážně nechci vidět.

Loudavým krokem jsem se vydala ke skříňkám, kde na mě už čekala Jessica a vedle ní stál i Jackson. Skvělý!

,,No nazdar ty divoško." zakřičel na mě přes celou chodbu. To je debil! Ale díky jeho prohlášení mi došlo, že mu Jess nic neřekla, byla jsem jí za to opravdu vděčná.

Pozdrav jsem mu oplatila pouze tichým ahoj a dala si věci do skříňky. Když jsem zvedala své učebnice, vyhrnul se mi rukáv Jessičina svetru a odhalil tak moje fialové zápěstí. ,,Páni, koukám, že to bylo hodně divoký, co?" zasmál se Jackson a vysloužil si pohlavek od Jess, která se na mě smutně usmála.

Bude to takhle vypadat celý den? Bude mě jen tiše litovat? To je na hlavu. Chtěla jsem do něčeho praštit. Mohla jsem do Jacksona, ale on za nic nemohl a díky mému i Jessičině chování pochopil, že to nepobral úplně správně.

,,Lizz?" oslovil mě tiše, když jsem koukala do otevřené skříňky a nejspíš jsem nevnímala svoje okolí. ,,Hmm?" ,,Víš, že se mi můžeš svěřit, že jo? Já vím, že se neznáme moc dlouho a po většinu času jsem se choval jako debil," nad tím jsem se musela uchechtnout, ,,ale chci abys věděla, že jsem tvůj kámoš a jako tvůj kámoš jsem tu pro tebe." Páni. Tohle bylo asi nejvíc smysluplné a nejhezčí zdělení, co mi zatím řekl.

,,Děkuju." usmála jsem se na něj a on mě sevřel v objetí. Přišla jsem si, jako by mě objímal Jacob, bylo to objetí staršího bráchy, který by mě uchránil před vším na světě.

,,Pojedeme teď s Jess k nám, nechceš se přidat?" zeptala jsem se ho při cestě na parkoviště a díky posledním pár minutám úplně zapomněla na osobu, kterou jsem uviděla přímo naproti vchodu, jak se opírá o své auto. Hned jak mě spatřil vydal se svižnou chůzí přímo ke mně.

,,Jasně, společnost vás dvou o samotě se přeci neodmítá."zasmál se, ale Alexovi, který k nám došel až nadpřirozeně rychle to evidentně vtipný nepřišlo. Kurva, proč tu vážně musel čekat.

,,Elisabeth?"

Když jsem uslyšela jeho chraplavý hlas, jakoby se mi to všechno zase vybavilo, se strachem v očích jsem se schovala za Jacksona, který mě ochranářsky kryl svým tělem a Jess si stoupla vedle něj.

,,Princezno, můžeme si spolu promluvit?"podíval se na mé dva bodyguardy a dodal: ,,o samotě?" Už už jsem mu chtěla říct, ať táhne do prdele, ale Jess byla rychlejší.

,,Ty by sis měl promluvit leda tak se cvokařem!" vypadala vážně rozčíleně, netuším, kde se to v ní vzalo, ale vlastně neví, co se pořádně stalo, ale stejně se mě zastává.

,,Tohle já važně na palici, vždyť na tebe ani nevidím, můžeš je prosím poslat pryč? Chci si promluvit o tom, co se dneska ráno stalo." řekl naprosto ignorujíc Jessicu, která vypadala, že mu každou chvíli vrazí.

,,Co se stalo dneska ráno?" zeptal se zmateně Jackson. ,,Do toho tobě kurva nic není." zašeptal Alex nebezpečně blízko jeho obličeje. Tohle nebude dobrý.

,,Mně je to toho teda kurva hodně. Moje kamarádka se při pohledu na tebe třese strachy, nemluvě o tom co má na zápěstí, což bych řekl, že je důvod tohohle všeho, takže se laskavě seber, nasedni do tý tvý zasraný káry a vypadni odsud."

Jessica vypadala dost šokovaně z toho co slyšela a já to stále nevstřebala, tohle jsem vážně, vážně nečekala. Ale Alex vypadal naprosto vyrovnaně, kromě momentu, kdy bylo zmíněné mé zápěstí.

Byl nejvyšší čas to utnout, než se stane něco horšího. Procpala jsem se mezi mé dva kamarády a čelila MU tváří v tvář. ,,Fajn, promluvíme si, když ti to udělá radost, máš dvě minuty." řekla jsem rázně, ale nemohla jsem se mu přitom dívat do očí.

,,Ale Lizz..." začala Jess, ale já jí zastavila. ,,Počkáme na tebe u auta."

Alex se rozešel zpět k jeho autu a já ho následovala. Nasedl do auta a já s velkou dávkou přemáhání nasedla k němu.