Trio

Váš večer dámy

Konečně holky byly samy. Nikdo jim nic neukazoval, ani nevysvětloval. Nastal ten vytoužený moment, kdy každá chtěla sdělit svůj názor a čeho si všimla, či nevšimla.

První chtěla spustit Sam, ale nejmenší dívka ji předběhla. ,,Páni Sam, nezmínila si se, že nás převálcuješ v kráse.'' řekla trochu se zklamáním. Každá by přece chtěla být ta nejhezčí.

,, Nebyl čas vám to říct.'' zareagovala a všechny se smály.,, Ten Newt je docela roztomilý. A ten přízvuk. Měla jsem si vybrat ty blbý zahrádky.'' řekla Sam smutně, ale nad představou Newta se nedokázala neusmívat. Konečně se do debaty zapojila poslední děvčina.

,, Si stěžuj, máš tam aspoň svalouše Gallouše. Ten má dobrý svaly a roztomilý pihy. A já....jsem v kuchyni sama s Pánvim. Asi bude milej a hodnej, ale přece jen bych možná radši chtěla být vedle nějakýho frajera.'' smála se a koukala, zda ji někdo náhodou neslyšel. Neslyšel.

,, No já si nestěžuju.'' přidala se dívka a když si vzpomněla na oslovení slečna culík, začervenala se.
,, Je docela vtipný a má smysl pro humor. Pro můj humor.'' dodala, podívala se na bránu do labyrintu a při pomyšlení na běhání v něm, naskočila jí husí kůže.

Mohly být tak čtyři hodiny odpoledne, když se posadily na nepošlapanou trávu. Slunce nepatrně zapadalo. Mohlo být tak jaro, podle toho, že nebyla zima, ani teplo. Slunce hřálo tak akorát a dívky si užívaly tu chvíli naplno. Nemusely pracovat, ani nad ničím přemýšlet. Všechny přece jen byly zvědavé a pomalu si začaly uvědomovat, že tu asi zůstanou napořád. Chlapci v těch stěnách viděli omezení, zatímco holky se díky nim cítily v bezpečí. To protože zatím nezažily nekonečné uličky labyrintu na vlastní kůži.

,,Jsem ráda že tu nejsem jediná holka.'' začala konverzaci Sam v úplném tichu a klidu, který nahradilo příjemně povídání.

,,Já taky. Sice bych měla větší šanci u Kapitána, ale stejně jsem šťastná, že tu jsme všechny.'' řekla bělovláska a zadívala se na staveniště.

,,Já myslím, že tvoji šanci nezmenšuji.'' obě se na Sam podívaly s pohledem, že ji doslova říkaly, že musí být buďto slepá nebo naivní. Ta chudák nevěděla o co jde, tak jí to malá sportovkyně vysvětlila.

,, Neviděla jsi, jak se na tebe ten kluk díval. Asi stejně jako Newt, jen dokázal uhnout pohledem tak rychle, že ti to nedošlo, ale zase to tak rychlé nebylo, když jsme si toho obě všimly.'' řekla a podívala se na krátkovlásku, která se trochu usmívala, ale v očích bylo vidět uvědomělé zklamání.

,, Promiň.'' řekla smutně Sam. A potom se trochu usmála a dodala:,, slibuju, že já a Gally, není v žádném případě reálné. A v jeho blízkosti budu o tobě mluvit jen v dobrém.''řekla šťastně, když viděla jak se dívčina tvář rozzářila a usmála se.

,,My zase dáme ruce pryč o Newta.'' řekla bruneta a druhá kývla na Sam, tím dala najevo souhlas. Ale Sam jim vyjasnila situaci.

,, Newt je roztomilý a milý, ale chci s ním kamarádit. Nechci aby se to mezi námi pokazilo. Takže žádný narážky. Protože to tak není. Ok?'' odvětila a koukla seriózním pohledem, že by i Gally začal zpytovat svědomí. Holky řekly prosté dobře a radši už nic neříkaly.

,,Jak sis vzpomněla na jméno Sam?''
Samantha chvíli přemýšlela a snažila si vybavit i sebemenší detaily, aby mohla svým novým přátelům pomoct. Vážně chtěla, ale na nic zvláštního nepřišla.,, Prostě jsem přemýšlela, moc jsem se snažila. Myslela jsem, že to vzdám a potom se mi vybavilo jméno - Samantha.''
Dívky ji naslouchaly a zkoušely si také vzpomneout, ale ani jedné se to nepodařilo. Zesmutněly, ale záhy viděly, jak k nim někdo běží.