Musíš zapomenout

165 11 2
                                    


Rozhodně nejhorší večer, který dívky zažily. Alby seděl na židli, lokty se opíral o roztažené nohy, hlavu v dlaních a koukal na zem. Kapitán se opíral o trám, ruce založené a nohy překřížené. Nikdo se nesoustředil na střed místnosti, kde Minho držel Newta v objetí. Držel by ho tam až do rána, kdyby se lehounce nepohnula Newtova bezvládná hlava. Minho to ani nezaznamenal, protože se celý mírně třásl. Newt zaťal ruku , která mu volně visela za bežcovými zády, kterou hned povolil. Val vzhlédla, protože se jí zdálo, že se něco před ní mihlo a upřeně koukala na Newta. Gally, zase soustředěně hleděl na Valentinu, kvůli jejímu náhlému zájmu o hochy na zemi.

Dívka ho zkoumala, ale jediné co se hýbalo, bylo Minhovo klepající se tělo. Po několika okamžicích, ale Newt zvedl ruku a opřel ji o klukovo tělo. Minho se otřásl více než předtím a hlasitě se nadechl. Konečně cítil, jak Newt zvedl pomalu hlavu a pohlédl mu do jeho černočerných očí. Val se začala usmívat a Gally též. Nikdo stále ale nic neřekl.

,,Newte," řekl Minho jemným přátelským hlasem. Chlapci se ztráceli sami sobě v očích, když Minho pevně objal Newta, div mu nevyrazil jeho pomalý, lehký dech. To už je ale všichni pozorovali, bouda se v mžiku stala mnohem příjemnější. Zasmušelé výrazy Placerů nahradily úsměvy a živější atmosféra.

,,Tohle nám už nedělej!" Pronesl mile Alby a zakřenil se. Newt otevřel oči a řekl potiché: ,,Neboj. Dobrovolně to nikdy nezopakuju" a podíval se před sebe. Přímo naproti seděla Val na schodech a usmívala se, hoch se na ni usmál a poté se odklonil od Minha.

,,Musel jsem se nadechnout," chlapcovo objetí bylo opravdu pevné.

,,Dal sis ale docela načas," poznamenal Minho hravě, ikdyž byl stále zmatený a v obavách, že by ho mohl znovu ztratit.

,,Tohle, byla ta nejhorší porada. Všechny jsou příšerný, ale tuhle jen tak něco nepřekoná," potichounku se ozval Newt. Doufal, že to Alby neuslyší, ale když to zaslechl i Gally, tak to musel slyšet každý. V tom si vzpomněl na tresty.

,,Krásný vzkříšení, jsem rád, že to Newt zvládl. Fakt jsem, ale já zítr- vlastně už dneska vážně makám a chtěl bych se aspoň trochu vyspat. Vy si spěte klidně v díře, ale já jdu spát," jak řekl, tak udělal. Dívky si rázem rozpomněly na jejich blízkou budoucnost.

,,Už jsem myslela, že to byl šťastný konec, ale ten ...aaaaah, nemám pro něj ani slovo!" Emily ani nestihla vymyslet přezdívku. Vážně mohl Gally myslet jen na tohle? pomyslela si.

,,Frasák."

,,Jo!" řekla šťastně Emily, ale hned si uvědomila, že vlastně ani neví, co vlastně Minho řekl. ,,Počkej....co?" otočila se na Minha a čekala na vysvětlení.

,,Né co, ale kdo. Frasák je .... něco velmi vystihující Gallyho," nic moc vysvětlení, ale nakonec všem úplně stačilo.

,,My vážně půjdeme do díry?" zeptala se Sam. Alby kývl, ale přistoupil na návrh, že do díru půjdou po snídani, do té příští. Všem se chtělo spát a nakonec šli všichni do svých chatek, Alby nařídil Newtovi, aby si došel za Clintem, aby ho zkontroloval. Alby ani nemusel zmiňovat, ať to nikomu neříkají, nikomu se o tom stejně nechtělo mluvit. Děvčata tvrdě spala, hoši tvrdě spali, celý Plac spal.

Moc dlouho to ale nevydrželo. S rozbřeskem začali ptáci zpívat, kteří to tak dělali poctivě každé ráno. I přes všechny živé i mrtvé noční okamžiky chlapec vstal, jakmile mu slunko začalo svítit do očí. Ranní sprcha mu dodala života, to opravdu potřeboval. Odložil svoji bílou košili a začal si rozvazovat tkaničky u bot, když si všiml, že je jeho pravačka je opět normální, bez tlustých žil, bez rostoucí bolesti, jen ta stopa po kousnutí nezmizela. Když se na to podíval, vybavil se mu v hlavě obraz.

TrioKde žijí příběhy. Začni objevovat